Zatímco první vlna regulací se soustředí na zákaz ničení textilu a obuvi, povinnost transparentnosti je mnohem širší. Od července 2026 budou muset velké firmy (nad 250 zaměstnanců) poprvé veřejně rozkrýt, co se děje za branami jejich skladů. Tento proces vyžaduje systémovou změnu v interním reportingu, která zdaleka přesahuje běžné účetní odpisy.
Od kódů zboží k detailní statistice
Základem nového reportingu je harmonizovaný formát založený na celních kódech (CN kódy). Firmy již nebudou moci uvádět obecné kategorie, ale budou muset přesně specifikovat množství a hmotnost vyřazených produktů. To v praxi znamená, že skladové systémy musí být schopny automaticky generovat reporty, které propojí skladové karty s konkrétními parametry udržitelnosti.
Prvním krokem pro české manažery je revize stávajícího ERP systému. Ten musí nově obsahovat pole pro „osud produktu“. Pokud je zboží vyřazeno z běžného prodeje, musí systém evidovat, zda putovalo k opravě, k přeprodeji se slevou, k darování charitativní organizaci, nebo k recyklaci. Právě podíl zboží odeslaného k opětovnému použití bude klíčovým ukazatelem, který bude zajímat nejen kontrolní orgány, ale i investory a zákazníky.
Odůvodnění jako pojistka proti pokutám
Klíčovým prvkem únorové aktualizace je povinnost uvádět důvody vyřazení. Evropská komise definovala jasné kategorie, které musí firmy ve svých zprávách používat. Nejde jen o konstatování „neprodáno“, ale o rozlišení, zda šlo o poškození při manipulaci, vracení zboží z e-shopů (tzv. reverse logistics), nebo o konec sezónní poptávky.
Pro české firmy, které často fungují jako subdodavatelé pro západní trhy, je toto kritický bod. Budou muset úzce spolupracovat se svými partnery, aby zajistily, že data o produktech jsou konzistentní v celém dodavatelském řetězci. Pokud se zboží vyřadí kvůli drobným vadám, musí být doloženo, proč nebylo možné využít opravu (refurbishment), která je v hierarchii nakládání s odpady prioritou.
Veřejný profil firmy v digitálním věku
Transparentnost podle nařízení ESPR znamená, že tyto informace nesmí zůstat zavřené v šuplíku. Firmy je musí zveřejňovat na svých webových stránkách v sekci věnované udržitelnosti. Tento „veřejný pranýř“ se však může stát silným marketingovým nástrojem. Firmy, které prokáží, že drtivou většinu neprodaného zboží dokázaly vrátit do oběhu prostřednictvím darů či oprav, posílí svou značku.
Naopak ty podniky, které vykážou vysoké procento recyklace či likvidace bez pádných důvodů, se vystavují riziku reputačního poškození a zvýšené pozornosti kontrolních úřadů. Digitální pas výrobku (DPP), který bude postupně zaváděn, tento proces ještě více zprůhlední, protože umožní dohledat historii každého kusu zboží od výroby až po jeho konečné zpracování.
Jak začít už dnes?
Doporučení pro české podniky je jasné: Nečekejte na červenec 2026. První data pro reporting budou vycházet z hospodaření v roce 2025. Je tedy nejvyšší čas:
- Prověřit skladové procesy: Identifikovat body, kde dochází k největšímu vyřazování zboží.
- Navázat partnerství: Najít charitativní organizace nebo recyklační firmy, které budou schopny garantovat využití přebytků.
- Upravit IT systémy: Nastavit automatický sběr dat o hmotnosti a kategoriích neprodaného zboží.
Implementace nových pravidel je výzvou, ale také příležitostí k optimalizaci výroby. Snížení množství neprodaného zboží totiž neznamená jen splnění regulace, ale především úsporu nákladů a vyšší efektivitu podnikání v duchu moderní cirkulární ekonomiky.
Zdroje: Evropská komise – Prováděcí pravidla k ESPR (09/02/2026)
