EU rozjela konzultace k pravidlům po roce 2030
Evropská komise otevřela dvě veřejné konzultace k tomu, jak by měla vypadat klimatická politika EU po roce 2030. Po roce 2030 totiž vyprší některé národní cíle a bude potřeba nově nastavit pravidla tak, aby motivovala k reálnému snižování emisí, ale zároveň byla férová pro různé státy a jejich ekonomiky. EU zvažuje, že od roku 2036 bude moci malou část svého cíle pro rok 2040 splnit i prostřednictvím vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů. Jejich využití by bylo omezené, maximálně do výše 5 % čistých emisí EU z roku 1990, přičemž hlavní snižování emisí má dál probíhat přímo v Evropě a do roku 2040 mířit na domácí snížení čistých emisí zhruba o 85 % oproti roku 1990. Komise zároveň sbírá připomínky k tomu, jak kredity nastavit tak, aby byly důvěryhodné, nákladově efektivní a v souladu s Pařížskou dohodou.
MŽP spouští podporu regenerace brownfieldů v uhelných regionech za 1,55 mld. Kč
Ministerstvo životního prostředí spustilo nový finanční nástroj na regeneraci brownfieldů pro nepodnikatelské využití v Ústeckém a Karlovarském kraji. Podpora míří hlavně na projekty s veřejným přínosem, které by bez této pomoci nebyly ekonomicky realizovatelné, například v oblasti občanské vybavenosti, zdravotnictví, školství nebo kulturních a komunitních center. Opuštěné areály a nevyužívané objekty v těžbou zasažených regionech totiž dlouhodobě představují rozvojovou i často ekologickou zátěž, blokují využití území a zhoršují kvalitu života místních obyvatel. Nový nástroj, který MŽP připravilo společně se Státním fondem životního prostředí ČR, má obcím a městům pomoci tento stav postupně měnit a vracet těmto místům smysluplné využití.
USA zrušily klíčový základ klimatické regulace
Trumpova administrativa zrušila klíčové rozhodnutí z roku 2009 („endangerment finding“), které určovalo, že skleníkové plyny ohrožují zdraví a blahobyt. To dávalo EPA (Environmental Protection Agency) právní oporu regulovat klimatické znečištění. Tento krok má podle kritiků zásadní dopad na schopnost federální vlády regulovat emise napříč sektory a očekávají se soudní spory. V praxi to může znamenat postupné rozplétání řady pravidel, od dopravy až po energetiku. Zároveň posun v tom, jak rychle (nebo zda vůbec) budou USA pokračovat v systematické dekarbonizaci.
EU chce novou strategii proti chudobě: řeší se bydlení, energie i důstojnost v každodenním životě
Evropský parlament v únoru schválil rezoluci k vytvoření nové EU strategie proti chudobě. Rezoluce k nové unijní strategii proti chudobě pojímá chudobu široce a neomezuje ji jen na výši příjmů. Zdůrazňuje, že rozhoduje i dostupnost bydlení, energie a dopravy, přístup ke zdravotní péči a vzdělání, stabilní práce a funkční sociální ochrana. Silný je také důraz na prevenci, tedy na opatření, která mají lidem pomoci chudobě předcházet dřív, než se do ní propadnou. Dokument zároveň upozorňuje, že zelená i digitální transformace musí být sociálně spravedlivá, aby neprohlubovala nerovnosti. Do strategie proto staví témata jako energetická chudoba, například cílená podpora, renovace a úspory energie, dostupná energie a doprava, i dopady vysokých cen v odlehlejších regionech. Řeší také dětskou a menstruační chudobu. Důležitým prvkem je i to, aby se na přípravě a hodnocení opatření podíleli lidé, kterých se chudoba přímo týká, a vznikala tak řešení, která odpovídají realitě.
Česko mění podporu v nezaměstnanosti: více peněz v prvních měsících a větší prostor pro rekvalifikaci
Od začátku roku se mění pravidla podpory v nezaměstnanosti tak, aby první týdny po ztrátě zaměstnání byly finančně zvládnutelnější a lidé měli více času najít vhodnou práci. V prvních dvou měsících může podpora dosáhnout až 80 % předchozího čistého výdělku . Zároveň se zvyšuje i maximální částka, v roce 2026 může podpora včetně podpory při rekvalifikaci vyjít až na 38 537 Kč. U lidí ve věku 52 a více se prodlužuje celé období podpory a to na tři měsíce. Výrazná změna se týká také rodičů po rodičovské, kteří dřív často končili s velmi nízkou podporou, protože neměli čerstvý příjem ze zaměstnání. Nově se u lidí bez předchozích příjmů podpora počítá jako podíl z průměrné mzdy a na začátku činí 40 %, takže v praxi vychází citelně výš, zhruba kolem 19 tisíc korun měsíčně místo částek, které se dříve pohybovaly okolo 7 tisíc.
