Davos hostil toto každoroční setkání v minulém týdnu a na agendě samozřejmě nechyběly současné geopolitické otázky a konflikty (Ukrajina, Blízký východ), vztah EU – USA – Čína, globální ekonomický růst nebo rozvojová spolupráce. Mottem byla “spolupráce pro inteligentní dobu” a záchrana planety (“Safeguarding the Planet”) se nesla v duchu zjištění, že rok 2024 byl podle Světové meteorologické organizace nejteplejším rokem dosavadního měření.
Jaká témata se diskutovala ohledně záchrany planety?
- Green Deal: Evropská zelená dohoda a připravovaná dohoda o průmyslu (Industrial Deal) jsou nadále základním cílem EU a dekarbonizace je největší výzvou všech dob.
- Agenda na konferenci COP30, která se bude letos konat v Brazílii, musí převést cíle do praktických kroků.
- Materiály: S rostoucí poptávkou po čisté energii zároveň roste poptávka po materiálech, jejich dostupnost bude zásadní. Investice do čisté energie v roce 2024 dosáhly podle odhadů 2 bilionu dolarů.
- Jak vyčíslit hodnotu biodiverzity? Je třeba najít správný mechanismus, jak financovat environmentální projekty. Týká se to nejen biodiverzity, ale také trhu s uhlíkovými kredity a vodními kredity.
- Voda: Předpokládá se, že do roku 2030 bude polovina světové populace trpět nedostatkem vody. Bod zvratu v oblasti sladké vody již byl překročen a dále se zhoršuje. Otázky se točí okolo vodního hospodářství a možných inovací, většího financování, spolupráci a silnější regulaci.
- Letos si připomínáme 10. výročí historické Pařížské dohody, nicméně zatím svět není na cestě k dosažení jejích cílů. Ačkoli dynamika dekarbonizace a nastavení klíčových finančních mechanismů roste, chybí nám rychlost, rozsah a kvalita, které jsou nezbytné k tomu, abychom zabránili nezvratným změnám.
- Nové trilema: klima, rozvoj a střední třída. Očekává se, že země OECD budou v nadcházejících letech vynakládat na zelené průmyslové politiky 2 % svého HDP ročně, což je desetinásobný nárůst oproti době před zavedením COVID. Diskutovalo se proto i o tom, jak urychlit zmírňování klimatických změn a zároveň snížit globální chudobu a chránit pracovníky a spotřebitele ve vyspělých ekonomikách.
- Oceány: Ekonomika vázaná na existenci oceánů přispívá k celosvětovému HDP více než 2,5 miliardami dolarů ročně. Panel se zabýval tím, jak mohou odvětví závislá na oceánech (lodní doprava, přístavy, potravinářství, energetika a cestovní ruch) podpořit regenerativní oceánskou ekonomiku, která je prospěšná jak pro lidi, tak pro ochranu moří.
- Dohoda o plastech (Global Plastic Treaty): V prosinci 2024 se sešlo více než 170 zemí, aby uzavřely celosvětovou smlouvu, jejímž cílem je dosáhnout do roku 2040 světa bez znečištění plasty.
- Energetická tranzice: Rychle blíží termíny celosvětového cíle ztrojnásobit výrobu energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobit energetickou účinnost (do roku 2030). Je proto nezbytné urychlit jejich realizaci, vytvořit větší politickou vůli a sledovat pokrok.
- Risk pro byznys: Více než polovina z 2 000 největších světových společností začlenila klimatické cíle do své firemní strategie, avšak méně než 20 % z nich zohledňuje dopad těchto cílů na pracovníky, komunity, spotřebitele nebo dodavatelské řetězce. Diskuze probíhaly o tom, jaká opatření může soukromý sektor přijmout v rámci spravedlivého ekologického přechodu.
- Obnova půdy: byla zdůrazněna větší spolupráce veřejného a soukromého sektoru, přičemž řečníci vyzývali k větším inovacím, většímu financování a lepším a příznivějším politikám a regulaci.
Zdroje WEF k diskutovaným tématům
Bridging the Gap: How to Finance the Net-Zero Transition: Tato zpráva zkoumá příčiny nedostatku finančních prostředků na boj proti změně klimatu, včetně roztříštěnosti jak v oblasti tvorby klimatických politik, tak v celosvětovém sektoru finančních služeb. Analyzuje, jak rozdílně tato mezera ovlivňuje rozvojové a rozvinuté země, a zkoumá potenciál „společné, ale diferencované odpovědnosti a příslušných schopností“ při zmírňování rozdílů mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi.
Circular Transformation of Industries: Unlocking Economic Value: Firmy napříč odvětvími si stále více uvědomují potenciál cirkulární ekonomiky vytvářet hodnoty prostřednictvím růstu příjmů, větší odolnosti, udržitelnosti a snižování nákladů. Vnímání důležitosti cirkularity výrazně vzrostlo – před třemi lety ji považovalo za důležitou nebo mimořádně důležitou pouze 40 % respondentů. Dnes toto číslo vzrostlo na přibližně 75 % a za tři roky se očekává, že dosáhne přibližně 95 %, jak vyplývá z průzkumu Světového ekonomického fóra, společnosti Bain & Company a Univerzity v Cambridge.
Nature Positive Transitions: Sectors: Zpráva zkoumá transformační cesty k zastavení a zvrácení úbytku přírody do roku 2030. Série se zaměřuje na kritická odvětví a poukazuje na dvojí dopady a závislosti těchto odvětví na přírodě a na prioritní opatření, která mohou podniky přijmout, aby se vyhnuly negativním dopadům a snížily je, zmírnily rizika spojená s přírodou, vybudovaly odolnost a uvolnily příležitosti napříč hodnotovými řetězci.
Climate Adaptation: Unlocking Value Chains with the Power of Technology: Tato studie ukazuje, že adaptace na změnu klimatu musí být jádrem strategie každé organizace v oblasti klimatu. Zranitelnost vůči změně klimatu souvisí také s odolností celého hodnotového řetězce. Většina adaptačních strategií je proto úzce zaměřena na jednotlivé organizace nebo regiony, avšak dopady změny klimatu mají globální rozsah.
Globální hrozby (Global Risk Report 2025)
