Zatímco dřevostavby jsme u nás dosud znali hlavně jako rodinné domy nebo horské chaty, my přenášíme tento materiál do moderní městské zástavby ve velkém měřítku. Je to v podstatě ukázka toho, jak se dá stavět udržitelně, rychle a s respektem k přírodě i v srdci metropole.
Ondřeji, Radlický Dřevák je v českém kontextu označován za průlomový projekt. V čem spočívá jeho hlavní unikátnost?
Je to v současnosti největší bytový dům z křížem lepeného dřeva (tzv. CLT panelů) v České republice. Zatímco dřevostavby jsme u nás dosud znali hlavně jako rodinné domy nebo horské chaty, my přenášíme tento materiál do moderní městské zástavby ve velkém měřítku. Je to v podstatě ukázka toho, jak se dá stavět udržitelně, rychle a s respektem k přírodě i v srdci metropole.
Proč jste se rozhodli právě pro dřevo? Je to jen otázka designu, nebo jde o hlubší záměr?
Design je příjemný bonus, ale hlavní motivací je ekologie a efektivita. Skanska má kořeny ve Švédsku, kde jsou dřevěné vícepodlažní budovy naprosto běžné. Dřevo je jediný stavební materiál, který je plně obnovitelný – strom zasadíte, on vyroste, a přitom do sebe ukládá CO2. Naším cílem je radikálně snížit uhlíkovou stopu našich staveb, a dřevo je k tomu ideální nástroj.
Pojďme k číslům. Jak moc dřevo skutečně šetří planetu v porovnání s běžnou stavbou?
Máme k dispozici konkrétní čísla z analýzy životního cyklu budovy (LCA), kterou jsme dělali s ČVUT. Pokud porovnáme čistě konstrukční materiál, tedy dřevo versus železobeton, je úspora emisí CO2 zhruba 48 %. Pokud vezmeme v úvahu celý životní cyklus včetně padesáti let provozu budovy, činí úspora přibližně 11 %. V kontextu celého bytového domu je to výrazný počin.
Zmínil jste CLT panely. Můžete laikovi vysvětlit, co to vlastně je?
Představte si to jako velmi pevnou a masivní „překližku“ obřích rozměrů. Jsou to vrstvy dřeva lepené křížem k sobě, což panelům dává extrémní stabilitu a nosnost. Díky tomu můžeme stavět budovy o více patrech, které jsou staticky naprosto bezpečné.
Stavba prý připomíná obří skládačku. Jak se to projevuje na rychlosti a čistotě staveniště?
Je to v podstatě sofistikovaná prefabrikace. Panely se vyrobí přesně na milimetr v továrně a na stavbu se dovezou hotové díly, které se jen smontují. To znamená méně hluku, prachu a výrazně méně nákladních aut projíždějících okolím. Rychlost výstavby je u dřeva jeho obrovskou devízou.
Bude Dřevák v Radlicích vypadat jako dřevěnice, nebo zapadne do moderní architektury?
Navenek to může být dům jako každý jiný s klasickou fasádou, kterou laik od zděného domu nerozezná. U tohoto projektu ale chceme dřevo v interiéru přiznat. Chceme, aby obyvatelé vnímali ten přírodní materiál, jeho texturu a vůni, protože to vytváří jedinečnou atmosféru.
Kromě dřeva Skanska sází i na tzv. „rebetong“. Najdeme ho i v tomto projektu?
Rozhodně. I když je dům primárně ze dřeva, základy nebo určité části jsou stále z betonu. Tam používáme náš rebetong, kde přírodní kamenivo nahrazujeme stavební sutí z demolic. Je to pro nás o uzavírání kruhu - odpad z jedné stavby se stává surovinou pro druhou.
Co stavební odpad přímo na místě? Dokážete ho u dřevostavby eliminovat?
Díky tomu, že díly přijíždějí hotové, odpadu vzniká minimum. Navíc u Radlického Dřeváku budeme mít unikátní srovnání - stavíme tam paralelně vedle i domy z betonu, takže budeme přesně vědět, kolik odpadu vyprodukuje která technologie. Dřevěný odřezek je navíc čistý materiál, který lze snadno recyklovat.
Důležitým tématem je dopad na kvalitu života. Jak dřevo ovlivňuje vnitřní klima bytu?
Téma zdraví v budovách je pro nás klíčové bez ohledu na typ materiálu. V tomto projektu ale jako prvním v České republice cílíme na prestižní certifikaci WELL for Residential. Aktuálně získalo všech 76 bytových jednotek v objektu Dřevák precertifikace WELL Rezidence. Ta se nezaměřuje jen na úspory energií, ale přímo na to, jak se lidé uvnitř cítí - na kvalitu vzduchu, světlo a celkovou pohodu (well-being). Finální certifikát se pokusíme získat po dokončení stavby, až budeme možné některé konkrétní parametry doložit a prověřit měřením.
Jak je to s původem materiálu? Stavíte z českého dřeva?
Původ dřeva a lokálnost jsou pro nás zásadní. Snažíme se maximálně využívat místní zdroje, abychom minimalizovali uhlíkovou stopu z dopravy. Česká republika má obrovské zásoby dřeva a je škoda, že ho vyvážíme jako surovinu, místo abychom z něj stavěli byty u nás.
Kdy se do Dřeváku nastěhují první obyvatelé?
S výstavbou dřevěné části začínáme už letos na jaře (2026) a kolaudaci plánujeme na rok 2027. Projekt nám teď poroste doslova před očima a my se už teď těšíme na výsledek.
Chcete vědět víc? Nenechte si ujít celý podcast!
Zaujal vás příběh Radlického Dřeváku? To, co jste si přečetli, je jen zlomek informací, které tento ambiciózní projekt doprovázejí. V plné verzi podcastu Loopa Vojty Kovala, kde byl hostem Ondřej Flanderka, jdeme mnohem hlouběji pod povrch.
V celém rozhovoru se navíc dozvíte:
- Skandinávské know-how: Jak Skanska přenáší švédské zkušenosti do specifického českého prostředí a s jakými výzvami u nás bojuje.
- Cirkulární ekonomika: Proč v základech Dřeváku najdete tzv. rebetong vyrobený ze staré suti.
- Akustika v praxi: Je v dřevostavbě slyšet sousedův krok, nebo je dřevo šampionem v pohlcování zvuku?
- Detailní data z LCA: Jak přesně probíhá měření uhlíkové stopy u takto rozsáhlých staveb.
- Budoucnost stavebnictví: Proč se v budoucnu nebudeme rozhodovat mezi betonem a dřevem, ale budeme oba materiály chytře kombinovat.
Poslechněte si, jak se v Česku staví historie: