Název tématu rozhovoru

První krok v ESG je správně vedená analýza aktivit firmy v udržitelnosti. Legislativa i praxe ukazují, že pro efektivní nefinanční reporting je klíčové zvládnout tzv. dvojí materialitu. Jde o zhodnocení, jaká témata nefinančního reportingu jsou pro konkrétní firmu relevantní (materiální) dle její činnosti a oboru podnikání.

Od prvního zveřejnění ESRS reportovacích standardů uplynula už značná doba, během které se standardy i jednotlivá podtémata dočkaly několika podstatných změn (viz níže). Avšak s povinným hodnocením materiality se ve standardech počítá od samého začátku, a to se nemění. Je tedy zřejmé, že materialita je stěžejní princip pro tvorbu nefinančního reportingu. Praxe nám však ukazuje, že firmy často nerozumějí procesu určení materiality. Proč? Dosud měly firmy značnou volnost v uvážení, která témata jsou pro jejich ESG reporting adekvátní a která ne.

To však v praxi sklouzlo k tomu, že firmy nevěnovaly tomuto kroku nefinančního reportingu dostatečnou pozornost a výběr reportovacích témat stavěly na základě vlastního úsudku, který často není podložen dostatečnou analýzou. Firmy mají také tendenci v reportingu upřednostnit témata, která je ukazují v pozitivním světle před tématy, kde má firma klíčový dopad v udržitelnosti. Aby Evropská komise firmám v tomto ohledu také prakticky pomohla, vydala ve spolupráci s poradní agenturou EFRAG podrobný návod, jak by měla taková analýza materiality vypadat.

Kvůli nedostatečné připravenosti ze strany firem se Evropská komise rozhodla také pro odklad některých povinností nefinančního reportingu. Chce tak podnikům nabídnout více času nejen pro lepší pochopení ESG, ale i pro sběr potřebných dat, které se mají v reportingu objevit. Právě evidenci dat zmiňují firmy jako značnou administrativní zátěž, ze které mají obavy. To zaznívá především ze strany malých a středních podniků. Jejich připomínky Evropská komise vyslyšela ve formě odkladu konkrétně těchto reportovacích povinností:

• Evropská komise rozhodla o odkladu přijetí sektorově specifických standardů ESRS o dva roky, tedy až do 30. června 2026. Tento odklad byl schválen Evropským parlamentem a Radou v říjnu 2023. I když jsou standardy oficiálně odloženy, EFRAG může vydávat návrhy těchto standardů dříve.

Přestože byly sektorově specifické standardy odloženy, firmy stále musí věnovat pozornost identifikaci a reportování významných dopadů, rizik a příležitostí, které se mohou týkat jejich sektoru.

Pro firmy o velikosti do 750 zaměstnanců jsou pak stanoveny specificky tyto odklady reportovacích povinností:

• Roční odklad vykazování emisí skleníkových plynů dle Scope 3, tedy tzv. nepřímých emisí, které vznikají například v rámci dodavatelského řetězce firmy.
• Roční odklad reportingu podrobných informací o zaměstnancích firmy.
• Dvouletý odklad reportingu dat k tématu biodiverzity.
• Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících se sociálními aspekty v dodavatelském řetězci firem, a to především z pohledu zaměstnávání subdodavatelů.
• Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících s tématem spotřebitelé a koncoví uživatelé.

Finalizovanou podobu ESRS standardů včetně výše uvedených změn přijala Evropská komise 31. července 2023. Tyto standardy byly následně schváleny Evropským parlamentem a Radou EU. Finální podoba ESRS standardů je tedy nyní platná a vchází v platnost podle stanoveného harmonogramu.