Trendem a budoucností ve stavebnictví je cirkularita, protože představuje udržitelný přístup k navrhování, výstavbě i správě budov, který minimalizuje odpad a maximalizuje opětovné využití materiálů. Tento přístup podporuje demontovatelnost konstrukcí (tzv. remolici), recyklaci stavebních prvků a využití obnovitelných zdrojů. V době klimatické krize a omezených surovin představuje cirkulární stavebnictví klíč k odpovědnému rozvoji měst a infrastruktury. Jeho rozvoj je nejen ekologicky nezbytný, ale i ekonomicky výhodný.
Stavebnictví a provoz budov tvoří pilíř moderní společnosti, avšak jejich dopad na klima je alarmující. Z globálního hlediska představuje tento sektor masivní část celosvětové spotřeby energie a zároveň je jedním z hlavních generátorů emisí CO2. Pokud má lidstvo splnit ambiciózní cíle Pařížské dohody, je nezbytné, aby se pozornost lídrů a inovátorů okamžitě zaměřila právě sem.
Zdroj: UNEP
Definice materiálové cirkularity zahrnuje pochopení transformace z tradičního lineárního modelu spotřeby na regenerativní, uzavřený systém. Tento posun je nedílnou součástí udržitelného stavebnictví, které se zaměřuje na opětovné využití a recyklaci stavebních materiálů s cílem minimalizovat odpad a dopad na životní prostředí s ohledem na snižující se primární zdroje. Zavedením cirkulárních přístupů mohou stavební projekty snížit spotřebu zdrojů a usnadnit kontinuální využívání materiálů, čímž se prodlouží životní cyklus stavebních prvků.
Klíčové zásady oběhového hospodářství ve stavebnictví se soustředí na maximální využití zdrojů. Přechod na cirkulární stavebnictví staví na důrazu na životní cyklus, tedy všech fází od návrhu až po demolici. To zaručuje, že použité materiály jsou nejen trvanlivé, ale také přizpůsobitelné budoucím potřebám. Důležitým aspektem materiálové cirkularity je zavedení materiálových pasů, které slouží jako podrobná evidence stavebních materiálů použitých v budově. Díky tomu umožňují efektivní identifikaci materiálů vhodných k opětovnému použití a podporují vytváření materiálových bank, které podporují program udržitelného stavebnictví.
Světové ekonomické fórum (WEF) ve své publikaci Green Building Principles: The Action Plan for Net-Zero Carbon Buildings představuje 10 klíčových principů pro udržitelnější, dostupnější a odolnější stavební sektor. Mezi ně patří:
Emise oxidu uhličitého ze zmíněné publikace WEF
Šetrným budovám a cirkulárnímu stavebnictví se věnuje Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) na ČVUT v Praze. Připravilo několik metodik, včetně dvou katalogů druhotných surovin pro stavebnictví - Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin a Katalog surovin z průmyslových provozů a komunálních odpadů. Šetrnému stavebnictví se věnuje také Česká rada pro šetrné budovy (Czech Green Building Council / CZGBC), která sdružuje společnosti z různých sektorů stavebnictví (architekty, developery, dodavatele, provozovatele, vzdělávací instituce).
Certifikace ve stavebnictví představují zásadní nástroj pro podporu udržitelného rozvoje a zvyšování kvality výstavby. Pomáhají nastavovat vysoké environmentální, sociální a ekonomické standardy, které přesahují běžné legislativní požadavky. Tyto systémy hodnotí nejen energetickou náročnost a hospodaření s vodou, ale i dopady budov na okolní prostředí, zdraví a komfort uživatelů či efektivitu provozu během celého životního cyklu stavby.
Mezi nejznámější mezinárodní certifikační systémy patří LEED, BREEAM a WELL, které získaly široké uznání díky své komplexnosti a schopnosti porovnávat úroveň udržitelnosti napříč regiony. Tyto systémy motivují developery a architekty k inovativním řešením, podporují integraci obnovitelných zdrojů energie, chytrých technologií i šetrného nakládání s materiály. Certifikace zároveň zvyšují důvěru investorů a uživatelů, protože garantují transparentnost a dlouhodobou kvalitu projektů.
Na českém trhu se uplatňuje národní certifikační nástroj SBToolCZ, který hodnotí budovy v souladu s principy udržitelné výstavby a místními podmínkami. Systém zohledňuje nejen energetickou efektivitu, ale i aspekty jako kvalita vnitřního prostředí, hospodaření s vodou či dopad stavby na biodiverzitu. V poslední době se navíc do popředí dostává důraz na cirkulární ekonomiku, recyklovatelnost a ekologický původ stavebních materiálů. Certifikace tak stále více slouží nejen jako hodnotící nástroj, ale i jako strategický rámec pro transformaci stavebnictví směrem k udržitelné budoucnosti.
Stavebnictví patří mezi nejvíce materiálově a energeticky náročná odvětví. Cirkulární přístup nabízí inovativní řešení, jak snižovat environmentální dopady a zároveň dosahovat ekonomických úspor. Jaké konkrétní možnosti se v této oblasti otevírají? A proč je nyní ten správný čas přehodnotit dosavadní postupy? Odpovědi naznačuje nový pohled na stavební praxi.
Technologie 3D tisku nachází uplatnění i ve stavebnictví, kde nabízí možnosti zrychlení výstavby, snížení nákladů a využití ekologických materiálů. Současně však přináší výzvy spojené s energetickou náročností a vhodností recyklovatelných materiálů pro stavební účely. Jaké konkrétní příležitosti a omezení tato technologie přináší z hlediska udržitelnosti?
Skanska představuje v českém stavebnictví průlomový přístup k demolici – tzv. remolici. Namísto tradiční destrukce bourá budovu Mercuria s cílem získat co nejvíce materiálů pro opětovné využití. Tento proces, známý jako urban mining, zahrnuje šetrné rozebírání konstrukcí a vybavení, které budou použity buď v novém komplexu Mercury, nebo v jiných projektech.
Rebetong je inovativní materiál, který šetří přírodní zdroje a snižuje emise CO₂ díky použití recyklované stavební suti. Tento beton je nejen ekologický, ale i cenově výhodný a splňuje přísné stavební normy. Jak může Rebetong přispět k dekarbonizaci stavebnictví a jaké příležitosti nabízí pro budoucí projekty? Objevte jeho potenciál.
Dřevo se vrací na výsluní stavebnictví jako ekologická alternativa k tradičním materiálům. Díky moderním technologiím, jako jsou křížem lepené panely (CLT), nabízí dřevo vynikající mechanické vlastnosti a nízkou uhlíkovou stopu. Jaké konkrétní výhody přináší dřevo ve stavebnictví a jaké projekty již tuto technologii využívají?