Akci pořádala byznysová platforma Změna k lepšímu, která sdružuje přes sto tuzemských firem a reprezentuje přes 11 % českého HDP.
„Jedno klíčových témat Vyspělého Česka byl nový evropský rozpočet, který již nepočítá s plošnými dotacemi, ale cílí na konkrétní projekty. V reakci na to by měla nová vláda zajistit podmínky pro víceleté rozpočtování a dlouhodobé investice. Pro úspěšnou transformaci ekonomiky potřebujeme jasný směr a předvídatelnost. Namísto rozmělněné podpory v podobě jednorázových dotací na malé projekty navíc schází strategická role státu u klíčových investic v dopravě, energetice nebo digitální infrastruktuře, které by umožnila podnikům růst a inovovat,“ komentoval Jenda Perla, výkonný ředitel Změny k lepšímu.
Konferenční diskusi otevřela nizozemská velvyslankyně Mina Noor, která zarámovala společnou spolupráci těmito slovy. „Oběhové hospodářství je klíčovou součástí nizozemské ekonomiky a jsem nadšená, že se Český cirkulární hotspot pod hlavičkou Změny k lepšímu stává hlavní platformou pro rozvoj cirkularity v Česku. Cirkulární ekonomika rovněž přináší celou řadu obchodních příležitostí. Jen společně můžeme dosáhnout změny — pojďme ji udělat už dnes na konferenci Vyspělé Česko.“
Hned vzápětí došlo spolu s britským velvyslancem Mattem Fieldem a dánským ambasadorem Sørenem Kelstrupem ke slavnostnímu křtu nového vydání Atlasu dekarbonizace. „Jako Změna k lepšímu pořádáme Vyspělé Česko právě proto, abychom hledali cesty k vyspělému Česku – zemi, která je konkurenceschopná, dekarbonizovaná, udržitelná a kde studenti i lidé napříč obory dokážou vytvářet globálně úspěšné projekty. Dekarbonizace je jen jeden ze střípků, které k tomu potřebujeme. I proto dnes křtíme Atlas dekarbonizace,“ přiblížil Jenda Perla důvody, které vedly ke křtu vodou z Vltavy přímo na pódiu.
„Když jsme před šesti lety zakládali Fakta o klimatu, vycházeli jsme z jednoduchého poznání: bez dat je těžké říct, kdo za co může. Data nám umožňují pochopit problém – a také ukázat cestu k řešení. Postupně jsme proto začali zpracovávat nejen klimatická data, ale i podklady pro dekarbonizaci. Výsledkem je Atlas dekarbonizace Česka, výstava i online kurz. Pokud chceme modernizovat chytrým způsobem, musíme přestat mluvit o tom, co nesmíme dělat, a začít se soustředit na to, co chceme společně dokázat pro prosperující a vyspělé Česko,“ dodal ředitel Fakt o klimatu Ondráš Přibyla.
V panelové debatě o překonávání bariér jednotného trhu zaznělo mimo jiné z úst Eikeho Klein ze společnosti Amazon upozornění, že „současný systém rozšířené odpovědnosti výrobců je v EU natolik roztříštěný, že jeho úplná harmonizace není realistická. Právě proto vznikl v Amazonu nápad ponechat národní pravidla tak, jak jsou, a přidat nad ně jednotnou digitální vrstvu. Podobně jako když si vybíráte ubytování přes Booking – i zde by měl existovat jeden portál, kde výrobce zaregistruje svůj produkt a okamžitě získá přehled o povinnostech v jednotlivých zemích. Díky AI stačí vyplnit jeden formulář a systém automaticky předvyplní potřebné údaje pro všechny státy. Největší překážkou tak dnes už není technologie, ale napojení na desítky nedigitalizovaných národních systémů.“
Následně si slovo vzala Natálie Puškinová, čerstvá 21letá vítězka Miss Earth, aby představila pohled své generace na udržitelnost a společenskou zodpovědnost: „Plýtvání potravinami představuje až desetinu světových emisí a velká část vzniká přímo v domácnostech. Jako generace, která bude nést dopady dnešních rozhodnutí, musíme začít u každodenních návyků – vážit si jídla, nakupovat s rozmyslem a přemýšlet o tom, jaký dopad má naše chování. I malé změny mohou mít velký efekt.“
V dalším řeči na téma „Jak udržovat oheň“ pak navázala světová odbornice na udržitelnost Maria Grazia Testa, která českému publiku vzkázala: „Kam jsme se dnes posunuli od roku 2015 a cílů udržitelného rozvoje? Objevily se nové konflikty, vymýcené nemoci se vracejí a příroda je bita. Přitom se o udržitelnosti nikdy nemluvilo tolik, jako dnes a celkový výsledek je zatím spíše smutný. Přitom firmy, které dokáží kombinovat udržitelnost, smysl v podnikání i ekonomický růst, mají pravidelně lepší výsledky než konkurence. Potřebujeme více takových firem.“
Odpolední část konference se věnovala přednáškám na téma strategického leadershipu nebo reportování udržitelnosti a druhý blok završilo představení aktualizované Mapy příležitostí z dílny 2. ekonomické transformace. Ta představuje unikátní nástroj pro identifikaci silných stránek českého byznysu v zelených technologiích pro export, jako jsou tepelná čerpadla nebo komponenty do elektromobilů. „Česko má silný potenciál v čistých technologiích – a evropské Nařízení o čistém průmyslu nám dává nástroje, jak jej využít. Nepromarněme šanci posílit konkurenceschopnost průmyslu, který umí škálovat, exportovat, inovovat a vytvářet pracovní místa budoucnosti,“ zaznělo z úst ředitele Jendy Perly.
Zlatým hřebem konference byly diskuse okolo toho, jak český průmysl může naplno využít svůj potenciál. Hlavní ekonom ING Česká republika David Havrlant nejprve nastínil tři hlavní makroekonomické scénáře a globální výzvy pro Evropu: Ty počítají buď se vzestupem Asie – a především Číny – na úkor amerického izolacionismu. V druhém scénáři se kalkuluje se společným vedením Evropy a USA, které našli společnou řeč a v posledním se souběžnou kalamitou, kterou předznamená napětí mezi všemi globálními mocnostmi: Pekingem, Washingtonem i Bruselem.
Závěrečná panelová debata se pak točila okolo příležitostí pro tuzemskou ekonomiku. „360 miliard korun. To je suma, kterou může Česká republika buď získat, nebo ztratit v novém víceletém finančním rámci EU. Ale dostaneme je jen tehdy, pokud dokážeme nabídnout silnou průmyslovou vizi a životaschopné projekty. Včasné a cílenější investice do dekarbonizace jsou pro ČR levnější než čekání a pasivita. Místo snah o zdržování legislativy na úrovni EU bychom měli vědět, co konkrétně potřebujeme k úspěchu, a aktivně si o to říkat – sebevědomě a srozumitelně,“ uzavřel Jenda Perla.
Tisková zpráva, portál Společně udržitelně byl mediálním partnerem akce.
