Efektivnější využívání zdrojů a energie
Jedním z nejviditelnějších přínosů AI v roce 2025 je optimalizace energetické a materiálové efektivity. Inteligentní systémy už dnes pomáhají řídit energetickou spotřebu budov, regulovat výrobu z obnovitelných zdrojů a stabilizovat energetické sítě, což vede ke snížení nákladů i emisí CO₂. Například moderní algoritmy umožňují dynamické plánování výroby elektřiny z větrných či solárních zdrojů s ohledem na aktuální počasí a poptávku – čímž se zvyšuje využití čisté energie a snižuje závislost na fosilních zdrojích.
Velké korporace také integrují principy udržitelnosti přímo do svých technologických strategií. Například Vodafone Czech Republic hlásí snížení emisí vlastního provozu o 11 %, přičemž díky digitálním a IoT řešením pomohl zákazníkům ušetřit přes 45 000 tun CO₂. Firma zároveň pracuje s principy Responsible AI jako součástí etického a udržitelného nasazení technologií.
AI versus spotřeba energie datových center
Vedle těchto přínosů se však intenzivně diskutuje i paradox AI technologie: její provoz je energeticky náročný, zejména co se týká datových center. Spotřeba energie těchto zařízení je vysoká a odhadované projekce naznačují, že datová centra by mohla do roku 2030 představovat významnou část celosvětské spotřeby elektřiny, pokud nebude kladen dostatečný důraz na efektivitu a obnovitelné zdroje.
Odpovědí na tuto výzvu je jednak zlepšování efektivity hardwaru a softwaru, jednak inovativní využití obnovitelných zdrojů a inteligentní řízení systémů. Velcí hráči jako Nvidia například oznámili přechod na 100 % obnovitelnou elektřinu ve svých datových centrech a kancelářích v roce 2025 jako součást širších ESG závazků.
Data, transparentnost a odpovědné rozhodování
AI také zásadně mění přístup firem a institucí k měření a vykazování environmentálních dopadů. Automatizované nástroje dokáží zpracovat obrovské množství dat o emisích, spotřebě vody nebo využívání zdrojů v dodavatelských řetězcích, což významně zlepšuje kvalitu a rychlost ESG reportingu. Přesnější data pomáhají organizacím identifikovat „horká místa“ s vysokými emisemi nebo neefektivním využitím zdrojů, která je možné cíleně řešit.
Například výzkumy ukazují, že AI může pomoci při prediktivní údržbě výrobních zařízení, čímž snižuje neplánované odstávky, materiálové ztráty i spotřebu energie. AI rovněž umožňuje modelovat rizika spojená s klimatickými změnami, jako jsou extrémní povětrnostní události, a lépe plánovat přizpůsobení infrastruktury budoucím podmínkám. Firmy tak nevyužívají AI pouze ke statistickému vykazování, ale jako nástroj pro aktivní řízení udržitelnosti a strategické rozhodování.
S rozšiřujícím se nasazením AI rostou i otázky ohledně etického a odpovědného používání technologie. AI sice může pomáhat s udržitelnými cíli, ale není univerzálním řešením. Klíčové je správné nastavení algoritmů, transparentnost jejich rozhodnutí, lidský dohled a principy odpovědného vývoje. Bez těchto prvků může být technologie zneužita nebo může vést k nechtěným environmentálním i společenským dopadům, jako je nerovnoměrné zatížení energií či vody v určitých regionech. V roce 2025 proto rostl tlak na standardizované principy Responsible AI a zahrnutí kritérií udržitelnosti přímo do návrhu i provozu AI systémů.
Celková bilance
Celkově lze říci, že AI v roce 2025 významně přispěla k urychlení udržitelných trendů, a to jak v oblasti efektivity zdrojů, tak v oblasti datových procesů a rozhodování. Zároveň ale zvýraznila potřebu koordinovaného přístupu, který spojuje technologické inovace s dlouhodobou strategií, etickými pravidly a odpovědným managementem. Skutečná změna nastává teprve tehdy, když umělou inteligenci využíváme jako nástroj sloužící udržitelnému rozvoji, nikoli jako cíl sama o sobě, a jen když maximalizujeme její přínosy a minimalizujeme environmentální i sociální rizika.
