Výroba elektřiny z větrné a solární energie v EU poprvé překonala produkci z fosilních paliv
V roce 2025 dosáhla EU výrazného milníku: vítr a solární energie poprvé vyrobily více elektřiny než fosilní zdroje. Vítr a solární elektrárny dodaly rekordních 30 % elektřiny v EU, zatímco fosilní zdroje klesly na 29 %, a ve 14 z 27 členských států už výroba z větru a soláru fosilní výrobu překonala. Solární energie dál rychle rostla na rekordních 369 TWh (+20 %) a tvořila 13 % výroby elektřiny, obnovitelné zdroje celkem dodaly 48 % elektřiny v EU.
Současně ale vzrostla výroba elektřiny z plynu (+8 %) kvůli nižší výrobě z vodních zdrojů, což zvýšilo dovozní účet za plyn i tlak na ceny energií. Uhlí naopak kleslo na historické minimum 9,2 %. Pro další posun bude klíčové rozšiřování bateriových úložišť, posilování elektrických sítí a větší flexibilita spotřeby.
V Česku přibudou tůně, mokřady a zeleň v obcích
Ministerstvo životního prostředí spouští novou dotační výzvu za 330 milionů korun na projekty, které mají zadržet vodu v krajině a posílit zeleň v obcích v šesti přechodových regionech. Podpora se zaměří na vznik a obnovu tůní a mokřadů, výsadbu stromů, stromořadí, remízků, mezí, sadů a sídelní zeleně, která ochlazuje přehřívaná místa a zlepšuje mikroklima. Součástí výzvy jsou také opatření omezující odvodňování krajiny a následná péče o nově vysazenou zeleň, aby měla dlouhodobý efekt.
Severní moře má být evropským „hubem“ čisté energie
Na summitu v Hamburku se státy Severního moře dohodly na užší spolupráci v oblasti offshore energie a vodíkových projektů, která má urychlit energetickou transformaci a posílit energetickou bezpečnost regionu. Cílem je rychlejší rozvoj větrných elektráren na moři, lepší propojení přeshraničních elektrických sítí a snížení investičních rizik díky jasnějším plánům a časovým harmonogramům. Dohoda zahrnuje také posílení odolnosti energetické infrastruktury vůči fyzickým, kybernetickým i hybridním hrozbám a koordinaci plánování, sdílení nákladů a financování společných projektů. Spolupráce bude probíhat v rámci platformy North Seas Energy Cooperation, kde je Evropská komise spolupředsedou.
WHO přichází s návrhy, jak financovat zdraví, wellbeing a rovnost
Světová zdravotnická organizace pro Evropu představila materiál věnovaný dlouhodobému financování zdraví, well-beingu a snižování nerovností v době napjatých veřejných rozpočtů, stárnutí populace, rostoucích životních nákladů a zelené i digitální transformace. Dokument pracuje s konceptem „well-being economy“, který hodnotí ekonomická rozhodnutí podle toho, jak zlepšují kvalitu života lidí, nikoli pouze podle růstu HDP. Zároveň představuje konkrétní finanční nástroje, od chytřejší daňové a fiskální politiky, přes kombinování veřejných, soukromých a filantropických zdrojů, až po využití impact investic.
Francie od ledna zakázala „věčné chemikálie“ v části běžných výrobků
Francie od ledna 2026 zavádí zákaz výroby, dovozu a prodeje výrobků obsahujících PFAS („věčné chemikálie“) tam, kde už existuje dostupná náhrada. Opatření se týká zejména kosmetiky, lyžařských vosků a většiny oděvů s PFAS, s výjimkami pro některé nezbytné průmyslové textilie. Zákaz nepřilnavého nádobí byl po tlaku části průmyslu z návrhu vyňat. Součástí zákona je také povinnost pravidelného testování pitné vody na různé typy PFAS.
