2.10.2026 Redakce 3 minuty čtení

Baterií v Česku přibývá. Jak zajistit, aby se vracely do oběhu?

Na český trh se podle Ecobatu v roce 2025 dostalo více než 20 tisíc tun baterií, meziročně o 40 procent více. Roste také jejich sběr, ten ale bude muset v příštích letech výrazně zrychlit. Evropská pravidla postupně zvyšují sběrové cíle a od roku 2027 přinesou také požadavky na snadnější vyjímání a výměnu baterií ve výrobcích. Vedle sběru je přitom potřeba zajistit i jejich další využití a recyklaci.

Baterií v Česku přibývá. Jak zajistit, aby se vracely do oběhu?

Baterií v Česku přibývá. Jak zajistit, aby se vracely do oběhu?
Zdroj: Canva

Společnost Ecobat, která v Česku zajišťuje zpětný odběr odpadních baterií, v roce 2025 vytřídila celkem 4 558 tun baterií všech typů – přenosných, průmyslových, startovacích i baterií z elektrokol a elektromobilů. Oproti předchozímu roku jde o nárůst téměř o 400 tun.

Největší část tvořily přenosné baterie, například tužkové, mikrotužkové či knoflíkové. V roce 2025 se jich podařilo sesbírat 2 287 tun. Ecobat u nich uvádí míru sběru 48 procent. Meziročně se sběr zvýšil o 145 tun, tedy přibližně o hmotnost 7,2 milionu tužkových baterií.

„Objem sesbíraných baterií v Česku dlouhodobě roste. Kromě zodpovědnějšího chování spotřebitelů k tomu přispívá i lepší sběr dobíjecích baterií, jejichž životní cyklus je mnohem delší než u těch jednorázových,“ říká Petr Kratochvíl, technický ředitel společnosti Ecobat.

Evropské cíle porostou, baterie mají jít snadněji vyměnit

V dalších letech bude muset sběr výrazně vzrůst. Evropské nařízení o bateriích stanovuje pro přenosné baterie cíl 63 procent do konce roku 2027 a 73 procent do konce roku 2030. U baterií z lehkých dopravních prostředků, mezi které patří například elektrokola a elektrokoloběžky, činí cíl 51 procent do konce roku 2028 a 61 procent do konce roku 2031.

Právě u druhé skupiny je podle Ecobatu situace výrazně složitější. Za rok 2025 organizace uvádí míru sběru pouze 4,5 procenta ve vztahu k množství uvedenému na trh. Upozorňuje přitom na dlouhou životnost těchto baterií, která ovlivňuje dobu, za niž se dostanou do sběru.

„Problém vidím v tom, že evropské instituce nestanovují cíle na základě analýzy jejich dosažitelnosti a dobré znalosti problematiky. Chybná je i metodika výpočtu účinnosti sběru, která neodpovídá reálné životnosti baterií. Trvá minimálně sedm let, než se vyrobená baterie dostane do sběrového systému,“ upozorňuje Petr Kratochvíl.

Od 18. února 2027 se začnou uplatňovat také požadavky na vyjímatelnost a vyměnitelnost baterií. Přenosné baterie ve výrobcích mají být až na stanovené výjimky snadno vyjímatelné a vyměnitelné samotnými uživateli. U baterií z lehkých dopravních prostředků má být výměna umožněna nezávislým odborníkům.

Sběr potřebuje navazující recyklační kapacity

Podle Ecobatu nemá Česká republika dostatečné recyklační kapacity pro sesbírané baterie. Ty proto míří také do zahraničních zařízení a přeshraniční přeprava je důležitou součástí celého systému.

Organizace upozorňuje, že administrativní prodlevy při povolování přepravy mohou zkomplikovat průběžný tok baterií od sběrných míst k recyklaci. Zpoždění se podle ní může promítnout do kapacity specializovaných skladů, které mají stanovené bezpečnostní limity.

„Pokud se vývoz zpomalí, baterie se začnou hromadit v našem skladu. Ten však může přijímat z bezpečnostních důvodů jen jasně stanovené množství baterií. Pokud byrokratický proces bude delší než měsíc, jednoduše nebudeme moci další baterie přijímat. A ty pak nemohou zůstat ani dlouhodobě v obchodech nebo jiných prostorách, které nejsou určeny pro jejich bezpečné skladování. Při současném tempu sběru zpožďování exportu o týdny a měsíce může velmi rychle přivodit kolaps celého systému,“ upozorňuje Petr Kratochvíl z Ecobatu.

Ecobat proto požaduje dostatečný prostor pro přípravu systému na nové požadavky a posílení kapacit příslušných národních úřadů, aby dokázaly potřebná oznámení a povolení vyřizovat rychle.

Průmyslové baterie: kdo zaplatí jejich recyklaci?

Ve statistikách Ecobatu se projevuje také zlepšení sběru velkých průmyslových baterií, využívaných mimo jiné k ukládání energie ze solárních elektráren.

Podle organizace však zůstává problémem financování jejich budoucího sběru a recyklace. Ecobat odhaduje, že kvůli dřívějšímu nastavení pravidel chybí v systému přibližně tři miliardy korun. Upozorňuje zejména na případy, kdy firmy zajišťující své povinnosti individuálně zanikly, aniž by po nich zůstalo odpovídající finanční zajištění.

Na financování a organizaci zpětného odběru reaguje také návrh novely zákona o výrobcích s ukončenou životností. Ten počítá mimo jiné s povinným kolektivním plněním u vybraných kategorií baterií.

Baterie končí i tam, kde nemají

Část baterií se stále nedostává do systému zpětného odběru. Jen v domácnostech podle odhadů uvedených Ecobatem zůstávají desítky milionů použitých baterií. Problém představují také jednorázové elektronické cigarety, jejichž baterie často končí ve směsném odpadu.

Podle průzkumu Ecobatu více než polovina uživatelů vyhazuje použité elektronické cigarety právě do směsného odpadu. Vedle ztráty cenných surovin organizace upozorňuje také na bezpečnostní riziko: lithium-iontové baterie mohou při nesprávném nakládání způsobit požár.

Rostoucí množství baterií zároveň představuje významný zdroj druhotných surovin. Ze 100 kilogramů baterií lze podle Ecobatu v závislosti na jejich typu získat až desítky kilogramů využitelných kovů, například kobaltu, niklu, manganu nebo mědi.

Význam získává také druhý život baterií. Ecobat uvádí, že v roce 2025 zajistil opětovné využití více než 50 tun baterií, tedy výrazně více než v předchozím roce.

„Baterie bychom neměli vnímat pouze jako odpad. Jsou zároveň zdrojem surovin, které Evropa potřebuje. Smyslem systému proto není jen baterie sesbírat, ale také zajistit, aby se co nejvíce materiálu skutečně vrátilo zpět do oběhu,“ říká Kateřina Vránková, obchodní ředitelka Ecobatu.

Zdroj: tisková zpráva společnosti Ecobat, redakčně upraveno a doplněno.

Secret Link