1. Regulace dosahuje bodu zlomu
Rok 2026 bude ve znamení zásadních regulačních milníků. V platnost vstoupí směrnice CSDDD pro největší společnosti, rozšíří se povinnosti nefinančního reportingu v rámci CSRD a v některých odvětvích se začnou zavádět digitální produktové pasy. Dopad se nebude týkat pouze velkých firem – malé a střední podniky a dodavatelé v regulovaných hodnotových řetězcích budou stále častěji povinni sbírat a poskytovat ESG data, což vytvoří plošný regulační efekt napříč trhem.
2. Udržitelná IT infrastruktura jako strategický nástroj
Digitální udržitelnost se v roce 2026 přesune z okraje zájmu do jádra firemních operací. Organizace se začnou systematicky zabývat environmentální stopou svých IT systémů v celém jejich životním cyklu – od hardwaru a softwaru až po cloudová řešení. Optimalizace infrastruktury, cirkulární přístup k IT a začlenění etických principů do vývoje digitálních produktů promění udržitelnou IT infrastrukturu v měřitelný nástroj pro plnění klimatických cílů.
3. Nedostatek ESG kompetencí jako brzda pokroku
Navzdory rostoucím požadavkům na udržitelnost budou mnohé organizace v roce 2026 narážet na nedostatek interních odborných kapacit. ESG dovednosti se stanou nejen personální výzvou, ale i významným obchodním rizikem. Firmy proto zvýší investice do vzdělávání, interních akademií a prakticky orientovaných vzdělávacích programů, přičemž mezi klíčové kompetence bude patřit ESG gramotnost v oblasti financí, nákupu a provozu.
4. Odpovědnost za rizika se posouvá od reportingu k řízení
Pouhé zveřejňování klimatických a environmentálních rizik už nebude dostačující. V roce 2026 budou investoři i regulátoři očekávat jasné důkazy o skutečném převzetí odpovědnosti – včetně scénářového plánování, dohledu na úrovni vedení a propojení s řízením podnikových rizik. Firmy, které nepřetaví identifikovaná rizika do konkrétních opatření a odpovědností, se vystaví reputačním, právním i finančním dopadům.
5. Regenerativní přístupy získávají na významu
S postupným dozráváním udržitelnosti se do popředí dostává regenerativní myšlení, které neusiluje pouze o snižování negativních dopadů, ale o aktivní obnovu ekosystémů a posilování biodiverzity. V roce 2026 budou firmy častěji zavádět regenerativní zemědělství, cirkulární produktový design či budovy s pozitivní bilancí zdrojů. Tento posun odráží rostoucí důraz na dlouhodobou odolnost a pozitivní přínos pro společnost i přírodu.
6. Voda jako klíčové ESG téma
Vodní stres se v roce 2026 zařadí mezi nejvýznamnější ESG otázky. Regulátoři, investoři i spotřebitelé budou vyvíjet tlak na firmy, zejména v sektorech s vysokou spotřebou vody, aby měřily, snižovaly a transparentně vykazovaly svou vodní stopu napříč celým hodnotovým řetězcem. Odpovědné hospodaření s vodou se stane nedílnou součástí ESG metrik a řízení provozních i dodavatelských rizik.
7. Digitální produktové pasy mění hodnotové řetězce
Zavádění digitálních produktových pasů v EU od roku 2026 zásadně promění způsob, jakým firmy budou spravovat informace o svých produktech. Tyto pasy budou obsahovat detailní údaje o původu materiálů, emisích, složení a nakládání s výrobky na konci jejich životnosti. Jejich implementace si vyžádá změny v designu produktů, systémech sledovatelnosti i ve spolupráci s dodavateli a posílí přechod ke cirkulární ekonomice.
8. Proměna jazyka ESG
V reakci na politizaci tématu ESG v některých regionech začnou firmy v roce 2026 upravovat způsob, jakým o udržitelnosti komunikují. Důraz se přesune od deklarací k pojmům jako odolnost, tvorba hodnoty a řízení rizik. Ačkoli se jazyk bude měnit, samotné cíle v oblasti klimatu, sociálních otázek a transparentnosti zůstanou klíčovým hybatelem strategických rozhodnutí.
9. Měření dopadů se stane jednotnější
Rostoucí nároky na transparentnost povedou v roce 2026 k posílení kvality a standardizace ESG dat. Dojde k většímu sladění globálních rámců, jako jsou GRI, EFRAG či TNFD, což umožní srovnatelnější a rozhodovacími procesy využitelná data. Firmy, které dokážou prokázat měřitelné a důvěryhodné výsledky a propojit je s finanční výkonností, získají konkurenční výhodu v datově orientovaném prostředí udržitelnosti.