Ještě před několika lety působila elektroauta jako technologická hračky pro nadšence, kteří chtěli být za každou cenu o krok napřed. Dnes jde o dominantní směr celého evropského automobilového průmyslu.
Statistiky mluví jasně: v roce 2025 se v EU registrovalo 1 880 370 nových bateriových elektromobilů, což znamenalo tržní podíl 17,4 %. Za první čtyři měsíce roku 2026 tento podíl vzrostl už na 19,7 % (oproti 15,3 % ve stejném období předchozího roku). Zjednodušeně řečeno: téměř každé páté nové auto prodané v Unii má bateriový pohon.
Česká realita: Posun vpřed, ale z chvostu Evropy
Zatímco v západní a severní Evropě trh s elektromobilitou strmě roste, Česko zůstává na chvostu. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se sice posouváme dopředu, ale za evropským průměrem výrazně zaostáváme.
Česko v číslech: Ke konci září 2025 bylo u nás registrováno 54 864 osobních elektromobilů a lehkých dodávek, což představuje pouhá 1,2 % celkového vozového parku. V přepočtu elektrických aut na obyvatele patří Česku až 24. místo v Evropě.
Pro srovnání: v sousedním Německu, Rakousku nebo ve Velké Británii tvoří elektromobily přes 6 % vozového parku. V Norsku je to dokonce více než třetina všech registrovaných aut.
Kromě pomalejší obnovy vozového parku poukazuje NKÚ také na pomalou výstavbu infrastruktury. Část české dálniční sítě stále nemá dostatečné pokrytí rychlými dobíjecími stanicemi a z klíčového dotačního programu Doprava 2021–2027 nebyla do požadovaného termínu vybudována dostatečná kapacita.
Strach z neznáma i vysoké pořizovací ceny
Proč Češi s přechodem na elektrický pohon tak váhají? Vztah české veřejnosti k bateriovým vozům zůstává rozpolcený. Průzkum společnosti E.ON ukázal, že elektromobilitu vnímá pozitivně 37 % lidí, zatímco 38 % má k technologii negativní postoj. Klíčovým faktorem je chybějící osobní zkušenost – tu má zatím jen 36 % dotázaných.
Mezinárodní průzkum EAFO Consumer Monitor 2025, který mapoval postoje více než 3 000 respondentů napříč EU, ukazuje, že hlavní bariéry jsou všude velmi podobné:
- Vysoká pořizovací cena (dotaci na nákup označilo za klíčovou 44 % lidí),
- Obavy z dojezdu na dlouhých trasách (důležité pro 39 % respondentů),
- Pohodlí a dostupnost nabíjení (přístup k soukromému nabíjení řeší 29 % lidí).
Když rozhoduje peněženka: Zdražování paliv mění myšlení
Ukazuje se však, že postoje českých řidičů nejsou vytesané do kamene. Zásadním hybatelem se stává ekonomická pragmatičnost.
Když v důsledku geopolitického vývoje prudce vyletěly ceny benzínu a nafty na čerpacích stanicích, prodejci v Česku zaznamenali skokový nárůst poptávky po elektrických vozech. Některé skladové zásoby elektromobilů se vyprodaly během několika týdnů. Ve chvíli, kdy se provoz spalovacího auta výrazně prodraží, začínají řidiči kalkulovat a nahlížet na elektroauta bez emocí – jako na čistě ekonomickou alternativu.
Elektromobilita tedy není jen otázkou ekologického přesvědčení, ale zvyku, důvěry a celkové nálady ve společnosti. Jak ale přimět řidiče k přechodu bez cenových šoků u benzínových pump? A kde v Evropě funguje podpora státu nejlépe?
O tom si přečtete ve 2. dílu nášho seriálu už za týden.
