12.5.2025 Byznys Info 5 minuty čtení

Komunitní principy jako účinný byznysový nástroj: už to zná i Google

Daniel Franc pomáhá firmám a organizacím získat novou flexibilitu a energii. Mimojiné spoluzaložil a pomohl vyrůst aktuálně největší komunitní vzdělávací síti pro vývojáře na světě nazvané Google Developer Groups. Vybíráme zajímavosti z rozhovoru portálu Byznys Info.

Komunitní principy jako účinný byznysový nástroj: už to zná i Google

Komunitní principy jako účinný byznysový nástroj: už to zná i Google
Zdroj: Byznys Info

Jak vznikl komunitní program kolem Google technologií 

Daniel Franc v roce 2007 spolu s kamarády uskutečnil první setkání kolem Google technologií s názvem Google User Group. Jak se později ukázalo, ve stejné době vznikaly i další po světě. V každém větším světovém městě se proto sešla skupinka organizátorů meetupů nejprve vývojářů, později i konzultantů kolem Google reklamních produktů. Postupně se účastníci učili od sebe a vývojářské komunity přešly mnoha rebrandy a dnes fungují jako Google Developer Group. 

Později už to nebyly jen meetupy, ale také hackathony, kde bylo možné se potkávat s dalšími lidmi. V přátelské, podpůrném a bezpečném prostředí si tak mohli předávat zkušenosti, což je podle Daniela France vždy hlavním přínosem pro komunitu.

„Zároveň to třeba v kontextu právě adopce Androidu nebo Chromu přispívalo k tomu, že tady vznikala globálně síla lidí, kteří byli schopni vytvářet Android aplikace nebo dělat pěkné webové appky v Chromu, což pak samozřejmě pro Google mělo nějaký byznysový efekt.“ 

Jak využít principy komunitních programů ve firmách 

Daniel Franc popisuje, že není potřeba nějak zásadně firmu transformovat. Mnoho podpůrných sítí je založených na Bottom-up dynamice, tedy vzniká odspodu přímo od lidí, kteří jsou kontaktu s realitou terénu.  

„Tito lidé mají třeba hodně dolů posunutou rozhodovací pravomoc, spontánně můžou přicházet s nápady, a tak dokážou reagovat na velmi rychlé, nečekané jevy,“ uvádí. 

Jako další příklad uvádí svůj tým v Googlu, kde si organizace přibližně 150 lidí vytvářela spontánní spojení podle potřeby a reagovali na cíle, které bylo potřeba splnit. Vytvářeli ad hoc týmy a spojení na základně obecných zadání, ale nečekali, až jim někdo úkoly zadá. 

Dalším příkladem mohou být i setkání, která nejsou centrálně řízená, a naopak se z nich spontánně vyvinou zajímavé akce. „Pár lidí začalo dělat v jednom z regionů roční konferenci. Pořád dělají ty meetupy, nicméně začali dělat konference. My jsme to tak trochu sledovali, trošičku jsme je v tom rozjezdu podpořili, koukali jsme, co z toho bude. Dopadlo to fenomenálně.“ 

Popisuje, že postupně se přidávaly další regiony a dnes se konferencí koná kolem dvou set ročně a komunita je stále aktivní. 

Komunitní principy mohou vzniknout všude. Na velikosti firmy nezáleží 

Komunitní programy jsou podle Daniela France aplikovatelné všude a v libovolném rozsahu využití. Není potřeba, aby tak fungovala celá firma, ale na tomto principu mohou být postaveny například již zmiňované hackathony, kdy se propojí mezi sebou lidé, kteří se v běžné agendě nesetkávají. Zdůrazňuje ale, že je potřeba přemýšlet proč se pro to firma rozhodne a s jakým záměrem. 

Tři kontexty komunitních programů:  

  • Interní: jak podpořit vzdělávání a učení se ve firmě. „Ve firmách vznikají různé učící se kruhy, kde se lidé učí navzájem. Nebo můžete mít různé mastermindové skupiny, které jsou spíš o nějakém vzájemném Peer-to-peer koučinku a mentoringu.“ 
  • Podpora inovací a cross-teamové spolupráce: propojení lidí, kteří pracují v jiných oblastech. Firmy, které fungují v agilní metodice tohle podle Daniela France už znají a implementují princip gildy, tedy skupiny založené na vzájemné výpomoci. 
  • Externí: mimo firmu

Jaké má komunita aspekty, hodnoty a principy

Na začátek je potřeba vzít v potaz, že není nutné ihned vytvořit propojenou síť s velkým množstvím aktivit a velkým impaktem na firmu. Je možné začít od malých skupin s různým důrazem na hierarchii, ale vždycky je potřeba uvažovat v dlouhodobém horizontu přínosu firmě. Velmi vhodné je mít podporu seniorního leadershipu i když bude skupina vznikat odspodu. Tak má totiž podle Daniela France větší šanci na úspěch.  

Jde to ale i bez podpora vedení – začít v úplně malém týmu, nechtít od toho moc, nedávat do toho moc, ale začít to zkoušet. Anebo je ještě možnost získat podporu středního managementu a s těmi se pak lépe získává podpora shora.  

„Chci říct, že ve firemním kontextu, ve srovnání se zájmovými komunitami, které si rozjíždí kamarádi mezi sebou, je tohle naprosto nutné,“ říká. 

Výsledky při budování komunity nečekejte hned. Spíše, než v řádu týdnů počítejte s několika měsíci. Lépe se budou budovat ve firmách, kde jsou zaměstnanci připraveni spolu živě a otevřeně komunikovat, důvěřovat si, sdílet a propojovat se. Velmi konkurenční prostředí tedy není vhodné. Pomoci při startu mohou i online nástroje, které komunitní principy táhnou, například MS Teams.

Celý rozhovor, který vedl Martin Zika s Danielem Francem, si můžete poslechnout na tomto odkazu.