Extrémy roku 2025
Vědci uvedli, že kvůli změně klimatu způsobené lidskou činností byl letošek jedním ze tří nejteplejších roků v historii. Průměrná teplota za poslední tři roky poprvé překročila hranici 1,5 °C stanovenou Pařížskou dohodou z roku 2015, což je limit pro zabránění katastrofickým dopadům oteplování. Extrémní počasí pocítili lidé po celém světě. Indii a Pákistán zasáhly v dubnu vlny životy ohrožujících veder. V oblasti středomoří v létě kvůli vysokým teplotám vypukly rozsáhlé požáry, kvůli kterým musely být evakuovány tisíce lidí. Klimatická změna znásobila také sílu záplav – v červenci přišlo v jižním Texasu během bleskových povodní o život více než 130 lidí a přes 1 750 obětí si na přelomu listopadu a prosince vyžádaly ničivé monzuny v Indonésii, Malajsii a na Srí Lance.
UNOC3: Vznik mezinárodní oceánské rezervace
V červnu se ve Francii konala třetí konference OSN o oceánech. Hlavním cílem bylo mobilizovat k ochraně oceánů před dalším ničením. Konference zdůraznila zhoršující se stav mořského prostředí v důsledku klimatické změny, znečištění a rybolovu. Během akce došlo ke vzniku Melanéské oceánské rezervace o rozloze více než 6 milionů kilometrů čtverečních, která je vedená vládami ostrovních států, a klade tak důraz na místní správu, ochranu biodiverzity i kulturní a ekonomickou stabilitu původních komunit. Řada států také oznámila nové chráněné oblasti v oceánech, což představuje výrazný krok směrem k ochraně biodiverzity. OSN a její globální partneři také zahájili návrh společné iniciativy One Ocean Finance, jehož cílem je uvolnit miliardy nového financování od odvětví závislých na oceánech a sektorů modré ekonomiky.
Evropa vs. Shein
Evropská komise v roce 2025 zpřísnila dohled nad internetovým prodejcem ultra-fast fashion Shein a požádala ho o poskytnutí informací kvůli prodeji nelegálního zboží – včetně sexuálních panen, které vypadají jako děti, a zbraní, protože by mohlo ohrozit spotřebitele napříč EU, na které se vztahuje nařízení o digitálních službách. Komise nyní vyžaduje detailní interní dokumenty o tom, jak Shein zajišťuje, že nezákonné produkty nejsou prodávány a že jsou chráněni nezletilí. EU navíc v květnu zkritizovala obchodní praktiky Sheinu jako klamavé obchodní taktiky, které porušují práva spotřebitelů. Francouzské úřady pak v červenci uložily Sheinu pokutu 40 milionů eur za klamavé komerční praktiky, včetně nepravdivých „slev“ a nepodložených environmentálních tvrzení. V srpnu následovala pokuta 1 milion eur za greenwashing ze strany italského antimonopolního úřadu.
Neudržitelnost generativní AI
Rychlý rozmach generativní umělé inteligence jako je ChatGPT nebo DALL-E podle nové studie v roce 2025 způsobil emise oxidu uhličitého srovnatelné s celým městem New York. Výzkum nizozemského akademika Alexe de Vriese-Gaa odhaduje uhlíkovou stopu AI až na 80 milionů tun CO₂ ročně. Emise spojené s provozem AI dnes odpovídají více než 8 % celkových globálních emisí z letectví. Studie zároveň poprvé ukazuje, že spotřeba vody kvůli AI překonala celosvětovou poptávku po balené vodě. Datová centra zaměřená na AI mají podle Mezinárodní agentury pro energii spotřebu elektřiny srovnatelnou s energeticky náročnými hutěmi.
První trilionář, miliony chudých
Elon Musk se přiblížil ke statusu prvního trilionáře. Jeho čisté jmění podle Forbesu v prosinci dosáhlo 749 miliard USD, což z něj činí prvního člověka s hodnotou přes 700 miliard a nejbohatšího muže světa. World Inequality Report 2026 poukázal na to, že méně než 60 000 lidí, mezi něž spadá i Musk, drží tři čtvrtiny veškerého světového bohatství, oproti tomu spodní polovina vlastní jen 2 %. Nerovnost majetku a příjmů se pak zvyšuje ve všech regionech, přičemž nejbohatší 1 % je bohatší než spodních 90 % dohromady.
Podle zprávy UNDP a Oxford Poverty and Human Initiative z letošního roku navíc 887 milionů z 1,1 miliardy lidí žijících v chudobě trpí tzv. multidimenzionální chudobou. To znamená, že jsou kromě nedostatku prostředků zároveň vystaveni klimatickým rizikům jako jsou extrémní horka, záplavy, sucho či znečištění ovzduší. Nejvíce ohrožené jsou oblasti Jižní Asie a subsaharské Afriky, kde prakticky všichni chudí čelí alespoň jednomu klimatickému šoku. Chudoba a klimatická rizika jsou navíc spojena s nedostatkem sociální ochrany a omezenými zdroji, což zvyšuje zranitelnost těchto populací. Zpráva zdůrazňuje nutnost okamžité globální akce, zaměřené na klimaticky odolné strategie snižování chudoby, posílení adaptace místních komunit a mezinárodní finanční spolupráci.
Vzestup a možný pád Labubu
Kultovním předmětem letošního roku byly zubatí plyšáci Labubu čínské firmy vyrábějící hračky Pop Mart, které si na tašku připnula Rihanna, Dua Lipa i David Beckham. První polovina roku přinesla Pop Martu obrat ve výši 2 miliard amerických dolarů, což je pětinásobně více, než celoroční tržby z roku 2020. Popularita Labubu však prudce klesá. Prodeje během vánoční a následné výprodejové sezóny nenaplnily původní očekávání, což vedlo k poklesu akcií firmy na honkongské burze o 6 %. Od srpna navíc hodnota celé firmy klesla o 25 miliard dolarů. Šílenství z plyšáků zejména v USA postupně odchází – prodeje i přeprodeje váznou, což vyvolává obavy z toho, že je Labubu jen krátkodobý trend. Firma i přesto dál expanduje a odborníci na finance věří, že má značka při správném vedení, lepším řízení výroby a marketingu, a při uvedení dalších produktů potenciál pro dlouhodobý růst.
Noční klid na Silvestra
Od 1. prosince platí v Česku přísnější pravidla pro prodej a používání pyrotechniky, která mají přinést víc klidu a bezpečí. Výbušnější výrobky už není možné koupit na trzích nebo ve stáncích a zpřísnil se i jejich prodej na internetu, kde se nově důsledně kontroluje věk kupujících. Zákon zároveň zavádí ochranná pásma – ohňostroje se nesmí odpalovat v okolí nemocnic, domovů pro seniory, zoologických zahrad ani chovů zvířat. Od léta 2026 budou navíc některé silnější druhy pyrotechniky dostupné jen lidem s odbornou způsobilostí. Obce dostaly větší pravomoci a mohou používání pyrotechniky regulovat podle místních podmínek. Smyslem změn je omezit hluk, úrazy a požáry a lépe chránit lidi, zvířata i životní prostředí.
Motorista dočasně v čele Ministerstva životního prostředí
Prezident Petr Pavel 15. prosince 2025 pověřil vedením Ministerstva životního prostředí Petra Macinku, který do čela resortu vstupuje s ambicí prosazovat “pragmatický a vyvážený přístup k ochraně přírody”. Nový šéf MŽP chce zjednodušit administrativu v povolovacích řízeních, racionalizovat některé zelené politiky, které podle něj „zašly příliš daleko“, a přesunout důraz od boje s klimatem k ochraně krajiny. Jeho nástup ale okamžitě vyvolal odpor části veřejnosti a ekologických organizací. Aktivisté Greenpeace vyvěsili na budově ministerstva transparent a požadují, aby resort vedl „kompetentní a důvěryhodný“ kandidát. Kritika se netýká jen Macinky, ale i Motoristů sobě obecně – prezident totiž odmítl jmenovat jejich nominanta Filipa Turka kvůli opakovaným kontroverzím. Proti možnému vlivu Motoristů na environmentální politiku o týden dříve protestovali také studenti vysokých škol.
