Evropské státy představily plány na obnovu přírody
Členské státy EU na začátku září předložily Evropské komisi návrhy národních plánů na obnovu přírody. Ty popisují, jak chtějí jednotlivé země plnit cíle obnovy do roku 2030, a obsahují také přehled plánovaných cílů a opatření do let 2040 a 2050. Plány mají pomoci rozšířit obnovu ekosystémů a posílit jejich odolnost vůči suchu, vlnám veder, povodním a lesním požárům. Evropská komise nyní návrhy za podpory Evropské agentury pro životní prostředí posoudí a poskytne členským státům připomínky. Finální národní plány mají být dokončeny do jednoho roku.
Extrémní léto ukázalo ekonomickou i lidskou cenu klimatické změny
Evropu během léta zasáhly extrémní vlny veder, požáry a sucho. Podle odhadu EU, který uvádí The Guardian, dosáhly související ekonomické škody přibližně 180 miliard eur a s horkem bylo spojeno přibližně 35 000 úmrtí. Dopady přitom pokračují i po skončení léta. Článek upozorňuje například na poškozenou úrodu a náklady spojené s opravami zasažené infrastruktury. Evropa se podle Guardianu zároveň otepluje přibližně dvakrát rychleji než celosvětový průměr.
Mikroplasty nejsou jen problémem oceánů. Nacházejí se i v evropské zemědělské půdě
Výsledky pětiletého evropského výzkumného projektu upozornily na rozsah znečištění zemědělské půdy mikroplasty. Výzkumníci je našli ve všech 227 zkoumaných zemědělských lokalitách v 11 evropských zemích. Výzkum zároveň ukázal, že mikroplasty mohou půdou přenášet znečišťující látky, pesticidy a bakterie. Na jejich povrchu může vznikat prostředí, ve kterém dochází k interakcím mezi plasty, mikroorganismy a agrochemikáliemi. U menších částic vědci zaznamenali větší tendenci vázat znečišťující látky, mikroby a DNA, což označují jako „Trojan horse effect“. Projekt se zabýval také vlivem mikroplastů na půdní organismy a rostliny. Jedna ze studií například zjistila, že vyšší koncentrace mikroplastů u salátu vedla ke snížení plochy listů, obsahu chlorofylu, fotosyntetické účinnosti a rostlinné biomasy. Při současném působení sucha byly tyto negativní účinky ještě výraznější.
EU chce posílit práva lidí pracujících v jiné členské zemi
Evropská komise v září představila nový Fair Mobility Package, jehož cílem je usnadnit pracovní mobilitu v rámci Evropské unie a zajistit lepší ochranu práv pracovníků. Součástí balíčku je European Social Security Pass, který má umožnit lidem žádat o dokumenty související se sociálním zabezpečením a získávat je elektronicky. Týkat se to má například Evropského průkazu zdravotního pojištění nebo dokumentu A1 pro vyslané pracovníky. Balíček se zaměřuje také na rychlejší uznávání profesních kvalifikací. U regulovaných profesí, jako jsou lékaři, zdravotní sestry, inženýři nebo učitelé, má povinný digitální proces zkrátit dobu přeshraničního uznávání kvalifikace ze tří měsíců na pět týdnů. Posílit se má také Evropský orgán pro pracovní záležitosti, který pomáhá členským státům s uplatňováním pravidel EU v oblasti pracovní mobility.
Češi děti stále chtějí. Jejich plány ale často zůstávají nenaplněné
Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) v září zveřejnil Zprávu o rodině 2026, která se věnuje současné situaci českých rodin a faktorům souvisejícím s poklesem porodnosti. Podle výsledků považuje 80 % žen ve věku 18 až 49 let za ideální mít alespoň dvě děti. Vlastní dítě si přeje také téměř dvě třetiny bezdětných lidí ve věku 25 až 44 let. Mezi rodiči má 61 % tolik dětí, kolik si přáli, zatímco 34 % má dětí méně, než původně zamýšleli. Zpráva zároveň upozorňuje na výrazný pokles porodnosti po roce 2021. Mezi faktory, které v posledních letech ovlivňovaly rozhodování rodin, řadí například zdražování zboží a služeb, energetickou krizi, špatnou dostupnost bydlení nebo nejistoty spojené s válkou na Ukrajině. Doporučení zprávy se zaměřují mimo jiné na dostupnost bydlení, služby péče o děti a lepší možnosti sladění pracovního a rodinného života.
