Rozcestník
Rozhodnout se vyhledat pomoc je jeden krok. Zorientovat se v tom, kam vlastně jít, je krok druhý – a často neméně náročný. Psycholog, psychiatrička, psychoterapeut, poradna… Co všechna ta označení vlastně znamenají? A kam se obrátit s čím?
Možností je opravdu hodně a není divu, že se v tom člověk snadno ztratí. Některé služby jsou dostupné hned a anonymně, jiné vyžadují objednání. Některé jsou zdarma, jiné se platí. A co je hlavní: každá služba nabízí trochu něco jiného a hodí se pro jinou situaci.
Takže: jak na to? Začněte u sebe a zeptejte se:
Je to akutní? Pokud je vám teď hodně špatně, máte paniku, napadá vás sebepoškozování nebo se bojíte o někoho blízkého → linka důvěry (okamžitá pomoc, anonymně, zdarma).
Kde jste? Online pomoc (linky, chaty) funguje odkudkoli. Osobní setkání nabízejí krizová centra, poradny, terapie – ale musíte někam dojet.
Kolik vám je let? Pokud jste student*ka → školní poradenství je dobrý začátek. Pokud jste dospělý*á → psychoterapie nebo psychiatr. Pokud jste dítě/teenager a potřebujete bezpečné místo → nízkoprahové centrum.
Jak dlouho se to táhne? Pokud je to čerstvé nebo krátkodobé → krizové centrum. Pokud to trvá týdny/měsíce → psychoterapie. Pokud vám to výrazně komplikuje život (práce, vztahy, fungování) → psychiatr.
Máte peníze? Zdarma: linky důvěry, krizová centra, školní poradenství, některé poradny. Z pojištění: psychiatrička a psychoterapie ve zdravotnictví. Samoplátcovsky: většina psychoterapie (ceny se liší, někteří terapeuti nabízejí sníženou sazbu).
Pořád nevíte? To je v pořádku. Začněte linkou důvěry; pomohou vám se zorientovat a najít další krok. Často stačí už to, že na to nejste sami. Vždy můžete také napsat do naší poradny na mail poradna@nevypustdusi.cz. Náš psychologický tým vás nasměruje dál.
V našem rozcestníku najdete podrobnější přehled jednotlivých služeb: co nabízejí a kdy se hodí.
Linky důvěry
Na linkách pracují krizoví interventi a krizové interventky, kteří poskytují anonymní a okamžitou pomoc na dálku (telefon, chat apod.). Můžete se ozvat i tehdy, když si nejste jistí, „jestli je to dost velký problém“. Linky jsou tu také pro situace, kdy máte strach o někoho blízkého.
Krizová centra
Krizová centra poskytují bezplatnou, krátkodobou pomoc lidem v akutní krizi, většinou formou osobního setkání. Pomáhají zklidnit situaci, stabilizovat stav a najít další kroky, včetně návaznosti na dlouhodobější péči.
Pomoc ve škole
Školní poradenské pracoviště (ŠPP) podporuje studující, vyučující i rodiče přímo ve škole. Tým obvykle tvoří metodik či metodička prevence, výchovný poradce a někdy i školní psycholog nebo speciální či sociální pedagožka. Pomáhají s potížemi ve škole i s tím, co se děje mimo ni.
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (NZDM)
Bezpečná místa pro děti a mladé lidi (obvykle 6–26 let), kam mohou přijít sami, anonymně a bez souhlasu rodičů. Nabízejí podporu v náročných situacích doma, ve škole i ve vztazích — a v případě potřeby pomohou najít další odbornou pomoc.
Poradny a poradenské služby
Služby zaměřené na konkrétní oblasti (např. vztahy, rodina, vzdělávání). Pracuje v nich odbornictvo z pomáhajících profesí (psychologie, sociální práce, speciální pedagogika aj.) a pomáhají se zorientovat, posílit zdroje a hledat řešení.
Psychologická pomoc
Psychologové a psycholožky nabízí bezpečné prostředí pro sdílení trápení a hledání způsobů, jak situaci zvládat. Mohou také provádět psychologické vyšetření a poskytovat poradenství.
Psychoterapeutická pomoc
Psychoterapie pomáhá „psychologickými prostředky“ — především rozhovorem a terapeutickým vztahem. Poskytuje ji odbornictvo s psychoterapeutickým výcvikem. Může být hrazena samoplátcovsky nebo ve zdravotnictví v rámci zdravotního pojištění.
Psychiatrická pomoc
Psychiatrička je lékařka s atestací z psychiatrie. Zaměřuje se na diagnostiku a léčbu psychických obtíží a může předepsat medikaci. Setkání bývají kratší a méně častá; často navazují doporučením další péče (např. psychoterapie, vyšetření, úprava režimu).
Co dělat, když…
Níže najdete příklady, které vám můžou pomoct se rychle nasměrovat. Nejde o jediná „správná“ řešení – spíš o orientační mapu.
- Mám silnou úzkost, panický záchvat, napadá mě sebepoškozování, nebo se bojím o blízkého, který se chová jinak než obvykle → ozvu se na linku důvěry (okamžitá anonymní pomoc a nasměrování dál).
- Prožil*a jsem náročnou událost (např. rozchod, úmrtí, násilí) nebo se delší dobu necítím dobře a zatím nikam nechodím → zvažuji krizové centrum (osobní krátkodobá podpora, stabilizace, další kroky).
- Ve škole se mi zhoršil prospěch, hůř se soustředím, necítím se tam dobře nebo mě trápí vztahy → obrátím se na školní poradenské pracoviště / školního psychologa*žku.
- Dlouhodobě se cítím smutně, vyčerpaně, úzkostně nebo ztrácím chuť do věcí, které mě dřív bavily → obrátím se na psychoterapeuta*ku.
- Mám vážné a dlouhodobé potíže a běžné fungování nezvládám (škola, práce, vztahy, režim) → vyhledám psychiatra*ičku.
- Jsem dítě nebo dospívající, necítím se dobře, zažívám stres/samotu, doma je to těžké a chci bezpečné místo → zkusím nízkoprahové centrum pro mladé (NZDM).
- Na vysoké škole prožívám stres, úzkost, špatně se mi organizuje čas, ztrácím motivaci nebo mám potíže ve vztazích → obrátím se na vysokoškolskou poradnu.
- Řeším (u sebe nebo u dítěte) šikanu, vztahy ve třídě, potíže s učením nebo jiné školní problémy → kontaktuji výchovnéhoou poradcekyni nebo metodika*čku prevence.
- Já nebo někdo v mém okolí je v akutním ohrožení života nebo zdraví → volám 155 nebo 112.
- Nevím si rady s dítětem nebo dospívající*m, mám o ně strach nebo chci poradit, jak o těžké situaci mluvit → obrátím se na Linku pro rodinu a školu 116 000 (nonstop, zdarma).
Pokud si pořád nejste jistí, kam se obrátit, začněte linkou důvěry. Často pomůže už to, že na to nejste sami a společně zkusíte najít nejbližší další krok.
* V článku záměrně střídáme mužský, ženský a střední rod (psycholog, psycholožka, odbornictvo). Chceme tím zdůraznit, že odborná pomoc v oblasti duševního zdraví je poskytována lidmi různých pohlaví a genderových identit a že tato rozmanitost je přirozenou a důležitou součástí péče.
