9.5.2025 Redakce 4 minuty čtení

OSN: Příroda čelí největší krizi, druhy mizí alarmujícím tempem

V květnu publikovala Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) varující zprávu o tom, že současný úpadek přírody nemá v dějinách lidstva obdoby. Tempo vymírání druhů se zrychluje, což bude mít pravděpodobně vážné dopady na lidstvo po celém světě.

OSN: Příroda čelí největší krizi, druhy mizí alarmujícím tempem

OSN: Příroda čelí největší krizi, druhy mizí alarmujícím tempem
Zdroj: Matthieu Rochette, Unsplash

Platforma IPBES, někdy označovaná jako „IPCC pro biologickou rozmanitost“, je nezávislý mezivládní orgán zahrnující více než 130 členských vlád. Byla založena vládami v roce 2012 a poskytuje tvůrcům politik objektivní vědecká hodnocení stavu znalostí o biologické rozmanitosti planety, ekosystémech a jejich přínosu pro lidi, stejně jako nástroje a metody pro ochranu a udržitelné nakládání s přírodním bohatstvím.

Stav ekosystémů, na nichž jsme my i všechny ostatní druhy závislí, se zhoršuje rychleji než kdykoli předtím. Podkopáváme samotné základy našich ekonomik, zdrojů obživy, potravinové bezpečnosti, zdraví a kvality života na celém světě,“ uvedl předseda IPBES sir Robert Watson. Zpráva nám také říká, že na změnu není pozdě, ale pouze pokud začneme hned na všech úrovních, od místní až po globální.”

Klíčová sdělení Zprávy

Podle zprávy hrozí v současnosti vyhynutí až 1 milionu živočišných a rostlinných druhů – mnohým z nich už během několika příštích desetiletí. Jde o bezprecedentní tempo úbytku biodiverzity v celé historii lidstva.

  • Tři čtvrtiny životního prostředí na pevnině a přibližně 66 % mořského prostředí byly významně změněny lidskou činností. V průměru byly tyto trendy méně závažné nebo se jim zabránilo v oblastech, které jsou v držení nebo správě původních obyvatel a místních komunit.
  • Více než třetina světové pevniny a téměř 75 % sladkovodních zdrojů je v současné době určeno pro rostlinnou nebo živočišnou výrobu.
  • Hodnota produkce zemědělských plodin se od roku 1970 zvýšila přibližně o 300 %, těžba surového dřeva vzrostla o 45 % a na celém světě se nyní každoročně vytěží přibližně 60 miliard tun obnovitelných i neobnovitelných zdrojů, což je od roku 1980 téměř dvojnásobek.
  • Degradace půdy snížila produktivitu 23 % světového povrchu půdy, úbytek opylovačů ohrožuje až 577 miliard dolarů ročních světových plodin a 100-300 milionů lidí je vystaveno zvýšenému riziku povodní a hurikánů kvůli ztrátě pobřežních stanovišť a ochrany.
  • V roce 2015 bylo 33 % populací mořských ryb loveno na neudržitelných úrovních; 60 % bylo loveno maximálně udržitelným způsobem a pouze 7 % bylo loveno na úrovních nižších, než je možné lovit udržitelným způsobem.
  • Městské oblasti se od roku 1992 více než zdvojnásobily.
  • Znečištění plastem se od roku 1980 zvýšilo desetinásobně, do světových vod se ročně vypouští 300-400 milionů tun těžkých kovů, rozpouštědel, toxických kalů a dalších odpadů z průmyslových zařízení a hnojiva, která se dostávají do pobřežních ekosystémů, způsobila vznik více než 400 oceánských „mrtvých zón“ o celkové rozloze více než 245 000 km2 (591-595), což je dohromady větší plocha než rozloha Spojeného království.

Politické nástroje, možnosti a příklady praxe

Politická rozhodnutí a společenské iniciativy pomáhají lidem lépe chápat, jak jejich spotřeba ovlivňuje přírodu. Přispívají k ochraně místního prostředí, podpoře udržitelného podnikání a obnově poškozených oblastí. Díky těmto krokům – na místní, národní i mezinárodní úrovni – se rozšiřují a propojují chráněná území a zavádějí opatření na ochranu krajiny, vodních toků a snižování znečištění, například pomocí pobídek nebo sankcí.

  • V oblasti zemědělství Zpráva zdůrazňuje: podporu správných zemědělských a agroekologických postupů; multifunkční plánování krajiny (které současně zajišťuje potravinovou bezpečnost, možnosti obživy, zachování druhů a ekologických funkcí) a meziodvětvové integrované řízení. Poukazuje také na význam hlubšího zapojení všech aktérů v celém potravinovém systému (včetně výrobců, veřejného sektoru, občanské společnosti a spotřebitelů) a integrovanějšího řízení krajiny a povodí; zachování rozmanitosti genů, odrůd, kultivarů, plemen, krajových odrůd a druhů; a také přístupů, které posilují postavení spotřebitelů a výrobců prostřednictvím transparentnosti trhu, lepší distribuce a lokalizace (která oživuje místní ekonomiky), reformovaných dodavatelských řetězců a omezení plýtvání potravinami.
  • V oblasti mořských systémů zpráva mimo jiné zdůrazňuje: ekosystémové přístupy k řízení rybolovu, územní plánování, účinné kvóty, chráněné mořské oblasti, ochranu a správu klíčových oblastí mořské biologické rozmanitosti, snížení znečištění odtékajícího do oceánů a úzkou spolupráci s výrobci a spotřebiteli.
  • V oblasti sladkovodních systémů patří mezi politické možnosti a opatření mimo jiné: inkluzivnější správa vodních zdrojů; lepší integrace hospodaření s vodními zdroji a plánování krajiny v různých měřítkách; podpora postupů pro snížení eroze půdy, sedimentace a odtoku znečištění; zvýšení zásob vody; podpora investic do vodohospodářských projektů s jasnými kritérii udržitelnosti.
  • V městských oblastech zpráva mimo jiné zdůrazňuje: podporu řešení založených na přírodě; zvýšení dostupnosti městských služeb a zdravého městského prostředí pro nízkopříjmové komunity; zlepšení přístupu k zeleným plochám; udržitelnou výrobu a spotřebu a ekologické propojení v rámci městských prostor, zejména s původními druhy.

Více informací se můžete dočíst na stránkách OSN.