19.8.2025 Redakce 4 minuty čtení

Pět let do bodu zlomu a svět se topí v dezinformacích o klimatu

Dezinformace a mylné informace v tématu klimatu a jeho ochrany jsou v mediálním prostoru tvořeny zastánci fosilních paliv, pravicových extremistů. Popírání změn klimatu vedlo ke kampaním, namířených proti řešení zaměřeným na obnovitelné zdroje energie. Téma se dále promítá do antievropských nálad, nadále podrývajících demokratické hodnoty celé společnosti.

Pět let do bodu zlomu a svět se topí v dezinformacích o klimatu

Pět let do bodu zlomu a svět se topí v dezinformacích o klimatu

Zpráva cílená na klimatické dezinformace

Zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie) systematicky přezkoumala 300 studií zaměřených na klimatické dezinformace. Výsledky této zprávy ukazují, že mocní hráči, včetně korporací, vlád a politických stran, záměrně šíří nepřesné nebo zavádějící informace o změně klimatu způsobené lidskou činností. Tato tvrzení se šíří na internetu, ve vysílání a prakticky všemi komunikačními kanály. Výsledkem je pokles důvěry veřejnosti v samotné dopady změny klimatu, oslabení klimatických politik nebo politická nečinnost a popírání vědeckých poznatků.

Donald Trump, který klimatickou vědu označil za „obrovský podvod“ a „kravinu“, je označen za klíčového influencera, jehož klamné představy, nepodložená tvrzení a sdílení poznatků bez kontextu byly hojně přeposílány dalšími uživateli sociálních médií, včetně mnoha botových účtů. Zpráva uvádí, že ruské zpravodajské služby využívaly k šíření dezinformací o změně klimatu trollí farmy.

“Na snížení emisí na polovinu máme přibližně pět let a na uhlíkovou neutralitu čas do roku 2050. Bez správných informací se nám to nepodaří. Takže klimatická krize se může proměnit v klimatickou katastrofu, pokud nezvládneme pravdivost informací o klimatu,“ říká Dr. Klaus Jensen z Univerzity v Kodani, jeden ze spoluautorů zprávy. 

Závažné dopady dezinformací

Jak uvádí The Guardian, zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva a změnu klimatu Elisa Morgerová vyzvala, aby byly dezinformace a greenwashing ze strany fosilního průmyslu trestné. Podle ní by státy měly kriminalizovat dezinformace a zkreslování (greenwashing) ze strany fosilního průmyslu a kriminalizovat média a reklamní společnosti za šíření dezinformací a zkreslování ze strany fosilních společností. Generální tajemník OSN António Guterres zase v červnu 2024 vyzval k zákazu reklamy společností vyrábějících fosilní paliva a označil tyto firmy za „kmotry klimatického chaosu“.

Globální úsilí

OSN vede mezinárodní úsilí nazvané Globální iniciativa pro informační integritu v oblasti změny klimatu (Global Initiative for Information Integrity on Climate Change). Iniciativa, která byla oznámena na summitu lídrů G20 v Riu de Janeiru v listopadu 2024, představuje mnohostrannou spolupráci mezi státy a mezinárodními organizacemi s cílem financovat výzkum a opatření na podporu informační pravdivosti v oblasti klimatu. Rozvojový program OSN (UNDP) přináší doporučení, jak předcházet dezinformacím portál. OSN vyvinula také různé informační zdroje a nástroje, jako je portál Verified for Climate nebo digitální nástroje pracující s umělou inteligencí iVerify nebo eMonitor+

Na individuální úrovni se může každý naučit, jak předcházet dezinformacím a dezinformacím o klimatu, a to prostřednictvím několika kroků:

  • Ověřte si zdroj: Zhodnoťte důvěryhodnost zdroje. Pochází tvrzení z recenzované studie, renomovaného zpravodajského serveru nebo z blogu bez vědeckého zázemí? V případě vědeckých údajů lze k ověření jejich pravosti použít akademické databáze a recenzované zdroje.
  • Ověřte si informace: Zkontrolujte, zda jsou informace dostupné z více zdrojů, a k ověření tvrzení použijte nástroje pro ověřování faktů.
  • Poraďte se s odborníky: Zkuste se spojit s vědci a odborníky na danou problematiku, kteří mohou informace potvrdit. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je všeobecně uznáván jako nejdůvěryhodnější zdroj informací týkajících se vědeckých poznatků o změně klimatu.
  • Sdělujte pravdu: Proti dezinformacím obecně a dezinformacím o klimatu nejlépe fungují sdělení založená na důkazech, která používají jednoduchý jazyk a srozumitelné příklady. Podpořte tvrzení důvěryhodnými zdroji, čímž posílíte respektující dialog. Opakování přesných informací pomáhá budovat dlouhodobé porozumění a odolnost veřejnosti.

Klimatická krize je dnes nejen ekologickou, ale i informační výzvou. Dezinformace šířené zájmovými skupinami podkopávají důvěru ve vědu a brzdí potřebná opatření, přesto však roste celosvětové úsilí o prosazení pravdivých a ověřených informací. Zpráva IPIE i iniciativy OSN ukazují, že pokud ochráníme pravdivost sdělení a posílíme schopnost společnosti rozpoznat manipulaci, máme šanci klimatickou krizi nejen zvládnout, ale proměnit ji v příležitost ke spravedlivější a udržitelnější budoucnosti. Každý z nás v tom hraje roli — důvěra ve fakta a ochota je sdílet jsou dnes silnější než kdy dřív.

Zdroj: UNDP