To, že nám určitá rostlina ničí okrasný záhon, neznamená, že nám nemůže posloužit. Řada běžných plevelů je jedlá a lidé je využívali dávno předtím, než se na pultech supermarketů objevila rukola, mražený špenát nebo předkrájené bylinky.
Neznamená to samozřejmě, že bychom měli začít ochutnávat všechno, na co při pletí zahrádky narazíme. Vždy bychom měli přesně vědět, o jakou bylinu se jedná. Zásadní je také místo sběru. Rostliny, co rostou u frekventovaných silnic, na chemicky ošetřených plochách nebo v místech, kde se mohou dostat do kontaktu se znečištěním, do kuchyně spíše nenoste.
1. Kopřiva dvoudomá
Když se řekne plevel, jedna z prvních rostlin, která člověka napadne, je kopřiva. Roste všude a zbavit se jí se většinou neobejde bez nepříjemného popálení. Díky vysokému obsahu vitamínů a minerálů má ale široké využití v kuchyni i mimo ni.
Její mladé listy (před tím, než kopřiva vykvete) lze připravit podobně jako špenát. Přidávají se do polévek, salátů, mletého masa nebo nádivek a můžete z nich usmažit i nízkokalorické chipsy. Důležitá je ovšem tepelná úprava. Stačí listy krátce spařit a nemusíte se bát dalšího popálení.
Kopřivu si můžete také nasušit a připravit si z ní výluh, který má blahodárné účinky třeba na močové ústrojí nebo na pokožku.
Jedlá jsou také její semínka, která navíc mají tu výhodu, že nepálí. Můžete si je přihodit do salátu nebo sníst jen tak jako přírodní doplněk stravy, co vám posílí imunitu.
Kopřiva navíc nemusí skončit jen v kuchyni. Z dlouhých vláknitých stonků můžete s trochou zručnosti vyrobit provaz. Na zahradě se zase používá k přípravě tekutého hnojiva a může posloužit také jako materiál do kompostu.
Kopřiva dvoudomá
2. Pampeliška
Pokud vnímáte pampelišku neboli smetánku lékařskou jako plevel, jistě vás potrápí svými hlubokými kořeny. Když jí ale dáte šanci v kuchyni, možná vás naopak mile překvapí. Jak naznačuje celý název rostliny, podobně jako kopřiva obsahuje řadu minerálů a vitamínů, pro které se hojně využívá v lékařství. Navíc má jednu velkou výhodu – dá se využít v podstatě celá.
Mladé listy můžete přidat do salátu, starší jsou kvůli výraznější hořké chuti vhodnější pro tepelnou úpravu. S hořkostí ale pomůže krátké spaření.
Jedlé jsou také květy. Z těch se připravují sirupy, léčivé čaje, med nebo pampelišková mast, která vyživuje pleť. Dají se ale využít i jako jedlá dekorace.
Asi nejzajímavější částí této rostliny je však kořen. Po usušení a upražení se totiž může namlít a použít jako bezkofeinová alternativa kávy.
Pampelišku ale nemusíte vnímat nutně jako nepřítele, ani když ji necháte jen tak růst. Kvete v období, kdy poskytuje potravu celé řadě opylovačů, takže několik žlutých květů v trávníku nemusí být v širším měřítku zas taková katastrofa.
Smetánka lékařská známá jako pampeliška
3. Bršlice kozí noha
Bršlice kozí noha také známá jako husí packa, je nenápadná rostlina, která se objeví přesně tam, kde ji nechcete. Na záhonech vytváří husté zelené porosty a její podzemní oddenky se velmi rychle rozrůstají. Právě proto patří mezi plevele, kterých se zahrádkáři snaží zbavit skoro nejčastěji. Dříve se však běžně pěstovala jako léčivá bylina, která dobře působí na trávení, močové cesty nebo na bolavé klouby.
Listy můžete využít podobně jako předchozí bylinky. Jejich chuť se dá navíc přirovnat k petrželce nebo kombinaci celeru a mrkve. Hodí se proto do salátů, polévek, pomazánek nebo omelet a můžete z nich připravit také pesto. Nejlepší jsou mladé, ještě křehké listy. Starší části rostliny bývají tužší a chuťově výraznější.
Takže až příště budete bršlici ze záhonu vytrhávat, nemusí automaticky skončit na kompostu. Pokud ji bezpečně poznáte a roste na čistém místě, část sklizně můžete místo toho přesunout rovnou do kuchyně.
Bršlice kozí noha
4. Jitrocel kopinatý
Ani jitrocel člověka na první pohled nijak nezaujme. Roste totiž téměř všude – v trávnících, na loukách, u cest a často prorůstá klidně i městskou dlažbou a chodníky. V zahradě je často považován za plevel, jeho mladé listy ale můžete využít i v kuchyni.
Mladé listy můžete nasekat do salátu nebo přidat do polévky. Použít je lze také tepelně upravené podobně jako špenát. Starší listy bývají tužší, proto se do kuchyně hodí méně.
Jitrocel má navíc dlouhou tradici v lidovém bylinkářství i v medicíně. Z listů si doma můžete uvařit čaj a pokud vás trápí kašel, není nijak obtížná ani příprava jitrocelového sirupu.
Rozmačkané listy se tradičně používaly zevně jako obklad, který zastavuje krvácení a pomáhá s hojením ran. Pokud se tedy při zahradničení o něco škrábnete, první pomoc možná roste hned vedle vás.
Jitrocel kopinatý
5. Svízel přítula
Svízel je typický plevel, kterého si většinou všimnete, až když se vám na zahradě nebo při procházce přírodou přichytí na oblečení. Jeho lístky jsou pokryté drobnými háčky, což je důvod, proč se rostlina tak snadno šíří a zápolí s ní snad každý zahrádkář. Pokud si ale tuto přítulnou rostlinku na kalhotách nebo svetru přinesete až domů, snadno pro ni najdete využití.
Mladé čerstvé výhonky svízele se dají využít zejména na přípravu nápojů všeho druhu. Zkusit můžete třeba detoxikační čaj, který pročišťuje lymfatický systém, celkově pomáhá k pročistění těla a může pomoct i pokud se snažíte zhubnout. Pro podobné účinky můžete pár rostlinek přihodit spolu s ovocem i do ranního smoothie.
Prospěje vám ale i vnější užití. Čerstvě natrhaný rozmačkaný svízel funguje jako vyživující pleťová maska a šťáva z něj zase pomáhá s opruzeninami.
Svízel přítula
Plevel, nebo surovina?
I když jsou krásné čisté záhony snem každého zahrádkáře, trochu plevele nemusí být na škodu. Může se totiž stát zdarma dostupnou surovinou, která zpestří jídelníček a zároveň najde využití mimo kuchyni.
Příště tak možná místo otázky „Jak se toho plevele zbavím?“ stojí za to položit si jinou: „Dá se ještě nějak využít?
