Česko má problém s mýty a dezinformacemi o klimatu. Vzniká unikátní nástroj k jejich ověřování: V Česku vzniká unikátní nástroj, který lidem pomůže odlišit vědecky podložené informace o změně klimatu od výmyslů. Nástroj se jmenuje Evidence Ninja a vzniká ve spolupráci univerzity v anglickém Exeteru a české Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Vychází z víc než desetiletého vědeckého výzkumu klimatických mýtů a překlápí ho do praxe.
EEA v Praze představila zprávu o stavu životního prostředí: Evropě se daří zlepšovat kvalitu ovzduší a snižovat emise skleníkových plynů. Problém ale představuje celkový stav životního prostředí, především přírody, kterou nadále poškozuje nadměrné využívání a zároveň úbytek biologické rozmanitosti. Vyplývá to z nejucelenější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o stavu životního prostředí. Hodnocení napříč oblastmi klimatu, přírody, zdraví, energetiky, výroby a spotřebyv Senátu představila výkonná ředitelka EEA Leena Ylä-Mononen.
Experti WRI o COP30: Příští týden začíná v Brazílii další klimatická konference. Experti prestižní organizace World Resource Institute (WRI) popisují 4 klíčové oblasti k zajištění prosperující budoucnosti. Vyzývají vlády a mezinárodní společenství k posílení klimatických závazků a tvorbě konkrétních plánů, které urychlí přechod k udržitelnému rozvoji. Klíčové je přetvořit globální finanční systém tak, aby veřejné i soukromé prostředky směřovaly do zelené, odolné a inkluzivní ekonomiky. Investice do adaptace na změnu klimatu musí být vnímány jako investice do růstu, bezpečnosti a rozvoje, doplněné o jasně měřitelné cíle. Zpráva zároveň zdůrazňuje nutnost ochrany přírody, reformy potravinových systémů a posílení práv původních obyvatel, které jsou zásadní pro řešení propojených krizí klimatu a biodiverzity.
Bill Gates píše nejen o klimatu: Diskuzi vyvolal ve svém článku Bill Gates, který upozorňuje na to, že většina diskuse o klimatu se soustředí na snižování emisí, ale stejně důležité je podle jeho názoru pomáhat lidem přizpůsobit se změně klimatu, která už probíhá. Nejvíce ohroženi jsou nejchudší obyvatelé tropických oblastí, zejména drobní zemědělci závislí na vlastní úrodě. S rostoucími teplotami a častějšími suchy či záplavami přicházejí o úrodu i obživu, což vede k hladu, nemocem a migraci. Klíčem k řešení je inovace v zemědělství – vývoj odolnějších plodin, lepších nástrojů a technologií, které pomohou farmářům přizpůsobit se extrémnímu počasí. Organizace jako CGIAR už přinášejí výsledky, například nové odrůdy kukuřice odolné vůči suchu v Africe. Autor zdůrazňuje, že bohaté země musí zvýšit investice do adaptace a zemědělského výzkumu, jinak hrozí humanitární i geopolitická krize.
UNEP: Adaptation Gap Report 2025: Zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) upozorňuje, že potřeby financování adaptace na změnu klimatu v rozvojových zemích výrazně převyšují současné finanční toky. Zatímco roční náklady se odhadují na 310–365 miliard USD, skutečné veřejné finance dosahují jen zlomku této částky. Přesto zpráva zaznamenává pokrok – většina zemí už má národní adaptační plány a realizuje konkrétní opatření v oblasti zemědělství, vody, infrastruktury a ochrany přírody. K dosažení potřebného rozsahu adaptací ale bude nutné výrazně posílit veřejné i soukromé zdroje, a to bez zvyšování dluhové zátěže rozvojových států.
