Multimilionáři proti zbytku světa
World Inequality Report 2026 ukazuje extrémní růst globálmí nerovnosti. Méně než 60 000 nejbohatších lidí vlastní třikrát více majetku než spodní polovina světové populace. Horních 10 % vydělává více než zbytek světa dohromady a zároveň drží 75 % veškerého bohatství, zatímco spodní polovina jen 2 %. V téměř každém regionu má nejbohatší 1 % více majetku než 90 % celkové populace. Podíl bohatství soustředěný ve vrchní 0,001 % vzrostl výrazně od 90. let a majetek multimilionářů roste téměř dvojnásobným tempem oproti chudší polovině světa. Autoři varují, že takto extrémní koncentrace bohatství ohrožuje ekonomickou stabilitu miliard lidí a vyžaduje okamžitou politickou reakci.
GEO-7: Jakou budoucnost vybereme?
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) vydal sedmou edici zprávy Global Environment Outlook (GEO-7) s podtitulem A Future We Choose. Dokument, který představuje připravilo 287 vědců z 82 zemí, nabízí dosud nejkomplexnější vědecké hodnocení globálního stavu životního prostředí a poukazuje na rozsah světové enviromentální krize. Varuje, že pokud nenastane změna, povede současný přístup k rozvoji ke katastrofálním klimatickým změnám, devastaci přírody, degradaci půdy a znečištění, s vysokými ekonomickými náklady. Zpráva vyzývá všechny aktéry, aby uznali naléhavost situace, navázali na dosavadní pokrok a spolupracovali při společném navrhování a realizaci integrovaných politik, strategií a opatření směřujících k lepší budoucnosti pro všechny.
Smrtící cyklony Ditwah a Senyar ukazují novou realitu klimatické krize
Monzuny, které v Indonésii, Srí Lance a Malajsii zabily přes 1 750 lidí, byly podle vědců výrazně zesíleny klimatickou krizí, jež způsobila extrémnější srážky a ničivější záplavy. Události, které zasáhly miliony lidí, byly podle expertů „nenormální“ – na Srí Lance dosáhla voda až do druhých pater domů. Analýza World Weather Attribution ukázala, že pětidení období silných dešťů zesílila člověkem způsobená změna klimatu o 28–160 % v oblasti cyklonu Senyar na Sumatře a o 9–50 % v oblasti cyklonu Ditwah na Srí Lance. Vědci potvrzují, že oteplování planety způsobené spalováním fosilních paliv zvyšuje schopnost vzduchu zadržovat vlhkost, a tím monzunové deště zesiluje.
EU schválila nový klimatický cíl: do roku 2040 snížení emisí o 90 %
Evropská Unie se dohodla na novém závazném klimatickém cíli pro rok 2040, který má snížit emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990. Od roku 2036 bude možné až pět procentních bodů těchto redukcí pokrýt mezinárodními uhlíkovými kredity v souladu s Pařížskou dohodou. Zavedení systému obchodování s emisemi ETS2 pro budovy a silniční dopravu se odkládá na rok 2028. Dohoda zavádí také větší flexibilitu v rámci jednotlivých sektorů i mezi nimi, aby bylo z hlediska nákladů možné cílů dosáhnout co nejefektivněji. Nový klimatický cíl navazuje na závazek EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a do roku 2030 snížit emise alespoň o 55 %.
Stres, izolace a ekonomika: kombinace, která zhoršuje duševní zdraví Čechů
V Česku loni s vážnými duševními problémy navštívilo psychiatra asi 700 tisíc lidí, přičemž symptomy úzkosti či depresí vykazuje kolem 18 % populace. Mnoho případů zůstává bez další odborné péče. Nejvíce ohrožení jsou mladí lidé, izolovaní senioři, lidé ve vysokém ekonomickém stresu či sociálně znevýhodnění, přičemž problémy duševního zdraví a ekonomická situace domácností se vzájemně posilují – stres z finančních obtíží snižuje schopnost racionálně plánovat a řešit výdaje, což může cyklus zhoršovat. Pocit nejistoty a beznaděje je částečně ovlivněn i mediálními zprávami o světovém dění či aktivitou na sociálních sítích.
