Společně udržitelně

Biodiverzita jako základní předpoklad environmentální rovnováhy

Biodiverzita, tedy rozmanitost druhů, genofondu i ekosystémů, představuje klíčový faktor pro udržení ekologické stability planety. Je základem fungování přírodních procesů, které zajišťují nezbytné podmínky pro život – od produkce kyslíku přes koloběh vody až po opylování plodin a regulaci klimatu. Úbytek biologické rozmanitosti, způsobený lidskou činností, fragmentací krajiny či klimatickými změnami, narušuje rovnováhu těchto procesů a zvyšuje zranitelnost celých ekosystémů. Zachování a obnova biodiverzity tak není pouze otázkou ochrany přírody, ale i klíčovým předpokladem pro dlouhodobou environmentální a socioekonomickou stabilitu. Mezinárodní den biologické rozmanitosti připadá na 22. května!

Biodiverzita jako základní předpoklad environmentální rovnováhy

Definice biodiverzity

Biodiverzita podle World Wildlife Fund (WWF) představuje všechny různé druhy života, které najdete v jedné oblasti - rozmanitost živočichů, rostlin, hub a dokonce i mikroorganismů, jako jsou bakterie, které tvoří náš přírodní svět. Všechny tyto druhy a organismy spolupracují v ekosystémech jako ve složité síti, aby udržovaly rovnováhu a podporovaly život. Biodiverzita podporuje vše, co v přírodě potřebujeme k přežití: potravu, čistou vodu, léky a přístřeší. Protože však lidé vyvíjejí na planetu stále větší tlak a využívají a spotřebovávají více zdrojů než kdykoli předtím, hrozí, že narušíme rovnováhu ekosystémů a ztratíme biologickou rozmanitost. Zpráva WWF v roce 2024 zjistila, že od roku 1970 poklesly celosvětové populace savců, ryb, ptáků, plazů a obojživelníků v průměru o 73 %. Podívejte se na infografiku, která znázorňuje ztráty biodiverzity v konkrétních částích světa (zdroj: Worldlife.org)

Definice biodiverzity

Biodiverzita v mezinárodních dohodách

Už od druhé poloviny 20. století vznikají mezinárodní dohody zaměřené na ochranu přírody, skutečný posun v chápání závažnosti úbytku biodiverzity však přichází až v posledních letech. Biodiverzita je dnes stále častěji vnímána jako klíčový prvek ovlivňující stabilitu ekosystémů i budoucnost lidské společnosti. Reakcí na tuto hrozbu je rostoucí zájem a aktivita v oblasti její ochrany na mezinárodní úrovni. Toto jsou klíčové mezinárodní dohody:

Biodiverzita v Česku

V České republice se vyskytuje více než 2 700 druhů cévnatých rostlin, 2 400 druhů nižších rostlin, 50 000 druhů bezobratlých a asi 390 druhů obratlovců. Podle kategorií červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je ohroženo vyhynutím 19 % druhů savců, 50 % druhů ptáků, 55 % druhů plazů, 43 % druhů obojživelníků, 40 % druhů sladkovodních ryb a 43 % druhů cévnatých rostlin.

Nejméně 1 677 z celkem 15 060 evropských druhů je podle Mezinárodního svazu ochrany přírody ohroženo vyhynutím

  • Mezinárodní svaz ochrany přírody označil 36 evropských druhů v roce 2015 za vyhynulé.
  • Ze savců po Evropě naposledy v 17. století chodil pratur a v 18. století běhala pišťucha středozemní - podobná třeba dnešním zajícům.
  • Jak jsou na tom ostatní, hlavně včely, mořští savci a ryby, ukážou až další výzkumy.
  • Ohrožena je i víc než polovina evropských endemických dřevin – například jírovec maďal nebo heberdenie ztepilá (dřevina rostoucí například na Kanárských ostrovech). Podobně špatně jsou na tom i plazi a obojživelníci.
  • Polární liška, norek evropský, tuleň středomořský, černá velryba i lední medvěd v současnosti patří mezi nejohroženější druhy evropských savců. Klesá i množství opylovačů.
Chci zjistit více

1/10 druhů včel a motýlů hrozí v Evropě vyhynutí

Méně opylovačů znamená pokles rozmanitosti rostlinných druhů nebo dokonce, že by mohly určité rostliny vymřít a spolu s nimi vyhynout živočichové, které na nich přímo nebo nepřímo závisí. Kromě toho má úbytek opylovačů také dopad na zabezpečení potravin kvůli ztrátám v zemědělských výnosech.

Chci zjistit více

Biodiverzita a její důležitost

Biodiverzita je neviditelnou oporou našeho života, a přesto ji často bereme jako samozřejmost. Jaký vliv má její úbytek na stabilitu ekosystémů a co vše může být ohroženo? V článku se podíváme na hlavní faktory jejího úbytku, na důvody, proč je ochrana biodiverzity dnes důležitější než kdy jindy, a jaké kroky mohou vést k její obnově.

Chci vědět více

Zemědělství a biodiverzita – jeden uzavřený kruh

Zemědělství a biodiverzita nejsou dvě oddělené sféry – naopak, vzájemně se ovlivňují v křehké rovnováze. S každým dalším hektarem intenzivně obdělávané půdy mizí z krajiny pestrý život, který přitom zemědělství samo potřebuje. Evropa proto hledá cestu, jak tento uzavřený kruh prolomit – s důrazem na šetrnější přístupy, ochranu ekosystémů a větší odolnost potravinových systémů.

Chci vědět více

Velcí kopytníci jako nástroj obnovy biodiverzity a ukládání uhlíku do půdy

Co když klíčem k obnově přírody nejsou technologie, ale návrat k přirozeným procesům? V bývalém vojenském prostoru u Milovic ukazují divocí koně, zubři a pratuři, že dokážou víc než jen spásat trávu – pomáhají zvyšovat druhovou rozmanitost i vázat uhlík v půdě. Výsledky jsou překvapivé a nabízejí inspiraci i pro řešení klimatických výzev. Proč se o tomto českém projektu píše ve světových médiích?

Chci vědět více

Biodiverzita: každý druh se počítá!

Poslechněte si podcast LOOPA Vojty Kovala s Klárou Hálovou z Mattoni 1873 o tom, jak dlouho dopředu musí výrobce minerálních vod uvažovat nad kvalitou půdy a prostředí, ze kterého minerální vody čerpá.

To chci slyšet

AI a udržitelnost (2/3): Jak využít umělou inteligenci v byznysu pro snižování emisí a ochranu biodiverzity

Umělá inteligence a udržitelnost – dvě zdánlivě odlišné oblasti, které se v praxi výborně doplňují. Víte, že AI může firmám pomoci snížit emise, chránit biodiverzitu a přitom podpořit růst ekonomiky? Firmy dnes využívají AI nejen ke snižování emisí, ale i k ochraně biodiverzity a efektivnějšímu řízení zdrojů. Chcete vědět jak?

Chci vědět více