Co říkají data
Generace Z bývá často vnímána jako „nejzelenější“ a nejprogresivnější generace, ale data ukazují mnohem komplexnější obraz. Ano, projevují silné environmentální obavy, častěji než jiné generace pociťují vinu za dopad vlastního chování a sdílejí globální hodnoty napříč hranicemi. Zároveň jsou ale rozdělenější v otázkách rovnosti, více než kdy dřív řeší vlastní finanční stabilitu a k udržitelnosti přistupují pragmaticky. Pokud chtějí firmy porozumět Gen Z, musí opustit jednoduché stereotypy a vnímat jejich rozhodování v širším kontextu – propojení hodnot, ekonomických tlaků i kulturních rozdílů.
-
Generace Z není automaticky „nejzelenější“
Výzkumy Ipsos upozorňují, že všechny věkové generace dnes pociťují silné environmentální obavy. I když veřejnost Gen Z vnímá jako tu nejvíce ekologicky smýšlející, data ukazují, že rozdíl oproti ostatním není zásadní. Co se však skutečně liší, je jejich vnitřní pocit viny z dopadu vlastního chování na životní prostředí — ten bývá u Gen Z a mileniálů výrazně vyšší než u starších generací.
-
První skutečně globální generace
Podle „Generations Report 2024“ je Gen Z možná první generací s přesahem národních hranic. Využívají digitální platformy k navazování a udržování vztahů „globálně“, sdílejí hodnoty a postoje – přesto zároveň existují významné kulturní rozdíly v rámci různých zemí.
-
Fragmentované hodnoty v otázce rovnosti
Výsledky „Ipsos Equalities Index“ ukazují, že postoje ke společenské rovnosti nejsou u Gen Z jednotné. Například více než čtvrtina mužů z této generace vnímá, že snahy o rovnost žen příliš přehánějí, zatímco téměř polovina chce, aby se v tomto směru stále postupovalo dál. V otázce zodpovědnosti za řešení nerovností většina generace považuje za klíčové zapojení vlád.
-
Pragmatismus vůči udržitelnosti
Výzkum „The pandemic made Gen Z grow up“ ukazuje, že mladí lidé čím dál více inklinují k pragmatickému, praktickému přístupu. V turbulentním období inflace a nejistoty kladou důraz na finanční klid, kontrolu nad výdaji, plánování kariéry a finanční stability, což výrazně ovlivňuje i jejich uvažování v oblasti spotřeby a udržitelnosti.
PARADOX DNEŠNÍ DOBY: Podle Eurobarometer Youth Survey 2024 jsou sice zástupci mladé generace (18–35 let) nejvýraznějšími zastánci udržitelnosti, podle dat ale vyhazují potraviny téměř dvakrát častěji než starší generace.