Martin Klíma vystudoval Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, obor Řízení a ekonomika podniku. Pracoval téměř 14 let v automobilovém průmyslu, kde nejprve zastával roli v prodeji a následně 10 let působil jako Inženýr kvality v kanadském koncernu Magna International. Od roku 2018 je součástí skupiny E.ON, kde aktuálně působí v roli Jednatele společnosti E.ON Drive Infrastructure, která investuje do výstavby a provozu dobíjecích stanic pro osobní a nákladní elektromobily.
S jakými nepravdivými či zavádějícími informacemi se v tématu elektromobility setkáváte nejčastěji?
Zavádějících informací je v této oblasti bohužel celá řada. Nejčastěji se setkáváme s mýty typu: elektromobil nikam nedojede, není kde nabíjet, elektromobily často hoří, baterie končí na skládce, nemáme dostatečnou síť a mnoho dalších...
Co považujete za největší dezinformaci nebo nepřesnou informaci v tématu elektromobility?
Dle mého názoru největší dezinformace je, že není v Česku kde nabíjet. Naše infrastruktura násobně přesahuje počet elektromobilů, které na našich silnicích jezdí a v tomto ohledu jsme jedni z nejlepších v Evropě. Nicméně téměř v každém článku se dozvíte, že největší brzdou elektromobility je důvod, že u nás není kde nabíjet. Dám vám tvrdá data: v Česku jezdí 45 tisíc elektromobilů a k dispozici je více než 7 tisíc veřejných stanic, k tomu zhruba stejný počet neveřejných. Na jeden veřejný bod tedy připadá zhruba 6,4 auta. V okolních zemích je toto číslo běžně kolem 15 vozidel na dobíjecí bod. Naše dobíjecí síť je nyní dimenzovaná na 1 milion elektrických vozidel.
Existuje nějaký konkrétní příklad mylné informace, která vás překvapila nebo výrazně ovlivnila vaši práci?
Těch je celá řada a vydalo by to na samostatný článek. Typické jsou senzacechtivé články typu: „Jeli jsme elektromobilem do Chorvatska, nebylo kde nabíjet, cesta trvala 2x déle.“ Horší jsou ještě typu: “Jeli jsme z Prahy do Brna a málem jsme nedojeli.” Pro tento test byl ovšem záměrně vybrán jeden z nejstarších elektromobilů a novinář popisoval, že na trase jsou dvě nabíječky, přičemž jen naše společnost měla v té době v provozu na D1 lokalit sedm, zhruba po 30 kilometrech.
Sám jezdím elektromobilem již sedm let, máme jej jako jediné rodinné auto a jezdím s ním všude po Evropě, ročně najedu více než 40 tisíc kilometrů. Cestu dlouhou tisíc kilometrů jedu na dvě dobíjecí zastávky, každá po 18 minutách a se spalovacím autem rychleji nepojedu, leda bych nešel na WC, nejedl a pouze jel, což není ani bezpečné, ani dle mého názoru možné.
Vnímáte nárůst podobných informací v poslední době nebo v posledních letech?
Nevnímám ani tak nárůst dezinformací, v tomto směru se, myslím, posouváme správným směrem, nicméně kde vidím problem, to jsou volební cykly. Viděli jsme na příkladu voleb do Evropského parlamentu, jak jeden člověk, který nemá s politikou nic společného, se snadno dostane k hlasům skrze téma „zákaz spalovacích motorů“. O to více zarážející je, že chvíli na to podobnou rétoriku slyšíme z úst naší vlády, která se nyní za zrušení zákazu snaží bít. Je to předem prohraná bitva a především nikdo z nás nechceme, aby Česko, které je na automotive sektoru závislé, bylo skanzenem Evropy se zaměřením na technologii, která došla do svého konce, myšleno tedy spalovací motory a jejich komponenty.
Co by podle vás mohlo lidem pomoci lépe se v informacích o elektromobilitě orientovat?
Samozřejmě nejjednodušší by bylo říci, ověřovat si fakta, ale bohužel si myslím, že je to hodně těžké. Máte servery, které jsou zaměřené buďto jedním, nebo druhým směrem a oba extrémy jsou samozřejmě špatné. Za nejlepší považuji osobní zkušenost, proto pokud máte ve svém okolí někoho, kdo elektromobilem jezdí, zeptejte se přímo jeho, máte pak nezkreslené informace rovnou od zdroje.