Ing. Václav Kurel, inovátor, vystudovaný ekonom, ředitel projektu Carboneg, majitel a zakladatel portálu Benefit Plus, přední české online platformy pro poskytování zaměstnaneckých výhod. Touha přispět v boji proti klimatické změně ho přiměla založit v roce 2021 projekt Carboneg, který podporou regenerativního zemědělství usiluje o ukládání uhlíku do půdy a obnovu života v půdě. Poskytuje zemědělcům metodickou a finanční podporu a úzce spolupracuje s firmami z jiných odvětví, které pracují na své dekarbonizaci.
S jakými nepravdivými či zavádějícími informacemi se v tématu zemědělství nejčastěji?
Jedním z nejčastějších mýtů je, že orba je přirozená a nezbytná součást zemědělství. Ve skutečnosti jde o destruktivní zásah do půdního ekosystému, který ničí půdní život, zvyšuje erozi a přispívá k uvolňování uhlíku do atmosféry. Na první pohled se může zdát, že orba přináší výhodu – rozkladem organické hmoty v půdě se uvolňují živiny, zejména dusík. Ve skutečnosti ale nejde o žádné bezplatné hnojení, nýbrž o čerpání úrodnosti, kterou si půda dlouhodobě ukládala, a to za cenu zhoršení její struktury a schopnosti zadržovat vodu.
Dalším rozšířeným omylem je, že bychom měli přestat jíst hovězí maso, abychom snížili emise metanu – přitom záleží především na způsobu chovu skotu. Problém není v kravách jako takových. Býložravci vždy byli a i nadále budou nutnou součástí zdravé krajiny. Měli bychom přestat jíst maso z konvenčního chovu. Zvířata chovaná v souladu s přírodními cykly na pastvinách v regenerativním režimu mají pozitivní vliv na půdu i klima.
Co považujete za největší dezinformaci nebo nepřesnou informaci ohledně zemědělství?
Jednou z největších dezinformací je, že k zajištění výživy planety nutně potřebujeme vysoké dávky minerálních hnojiv a intenzivní technologii. Ve skutečnosti již dnes máme dostatek příkladů, kdy regenerativní zemědělství dosahuje stabilních výnosů při výrazně nižších vstupech – ať už jde o hnojiva nebo chemické prostředky na ochranu rostlin. Současný systém je závislý na umělých vstupech, protože jsme přestali chápat přirozené biologické procesy v půdě. Místo dalších high-tech řešení potřebujeme spíše biologickou revoluci, tedy respektováním přírodních procesů obnovit zdravou půdu a mikrobiální život, který umožní přirozenou úrodnost a soběstačnost bez neustálého vkládání energie a chemie zvenčí.
Existuje nějaký konkrétní příklad mylné informace, která vás překvapila nebo výrazně ovlivnila vaši práci?
Velmi rozšířená je představa, že bez pravidelné orby se půda znehodnotí, bude plná plevele a nic na ní neporoste. Přitom orba je jedním z nejškodlivějších zásahů do půdního života – ničí strukturu půdy, zvyšuje erozi a urychluje úbytek organické hmoty. V praxi vidíme, že správně řízené bezorebné systémy spolu s meziplodinami a pestrým osevním postupem zlepšují zdraví půdy a stabilizují výnosy.
Vnímáte nárůst podobných informací v poslední době?
Ano – zejména v době klimatické a ekologické krize roste hlad po řešeních, které přináší zjednodušení a nepochopení kontextu. Mnoho lidí i médií hledá rychlé odpovědi v podobě high-tech inovací, syntetického masa, uhlíkových aplikací nebo genetických zásahů. Přitom to podstatné máme přímo pod nohama: zdravá půda je tou největší technologickou inovací, kterou jsme kdy měli. Potřebujeme méně vymýšlet nové externí zásahy a víc porozumět procesům v přírodě: koloběhu uhlíku, vztahu rostlin a mikroorganismů, dynamice pastvy. Právě odklon od přírody a přílišná technokratizace zemědělství nás dostala tam, kde jsme, a návrat k funkčním přírodním principům je cestou ven.
Co by podle vás mohlo lidem pomoci lépe se v informacích o zemědělství orientovat?
Zásadní je sledovat praktické příklady z terénu. Pomáhá návštěva farem, otevřené dny, reportáže z praxe nebo osobní kontakt se zemědělci. Dále doporučuji čerpat z portálů, které propojují vědu a praxi – například weby jako Fakta o klimatu. A konečně je třeba se ptát: Kdo danou informaci říká, s jakým cílem a z jakých dat vychází?