Udržitelnost na Výstavišti a v Holešovické tržnici vnímáme v nejširší možné podobě

Od prosince jste členkou představenstva Výstaviště Praha. Jaká je vaše role a čemu se ve firmě věnujete?

Jsme tři v představenstvu a nemáme gesce přímo rozdělené. Oblast udržitelnosti jsem si ale po svém nástupu vzala na starost i proto, že jsem se jí věnovala už při svém působení v Českém olympijském výboru zhruba od roku 2016. Tehdy to bylo okrajově, protože jsem měla na starosti jinou agendu, nicméně jsem tam působila jako Climate Action Officer v rámci mezinárodního projektu. Těsně před nástupem na Výstaviště jsem se oblasti udržitelnosti věnovala na plný úvazek jako ESG konzultant pro společnost Greenometer. K této oblasti mám blízko, proto jsem se jí po svém nástupu ujala.

Představíte krátce také oba areály, které spravujete?

Výstaviště Praha je správcem a nájemcem dvou pražských areálů – Výstaviště Praha vedle Stromovky a Holešovické tržnice. Oba areály jsou historické a památkově chráněné. Jsou to takové ostrovy, které spravujeme a za plného provozu proměňujeme v moderní areály pro veřejnost.

Znamená vaše působení v představenstvu, že je dnes udržitelnost považována za nedílnou součást řízení a rozvoje areálů?

Udržitelnost je určitě považována za nedílnou součást řízení naší firmy, ale musím říct, že to tak bylo i předtím, než jsem nastoupila na Výstaviště. S mým příchodem jsme téma začali řešit systematičtěji a otázkám ESG jsme dali strategický rámec. Udržitelné jednání a udržitelné projekty ale byly v DNA firmy už před mým příchodem, což mě mile překvapilo.

Když se podíváme na to, jak Výstaviště pracuje a jak přistupuje k rekonstrukcím, renovacím a novým projektům, nečekala jsem, do jaké míry jsou projekty připravovány třeba na principu modro-zelené infrastruktury nebo energetických úspor při opravě budov. Téma tu tedy opravdu bylo už předtím, než jsem přišla. Dali jsme mu strategický rámec a budeme dělat systematické kroky k dosahování cílů v oblastech, které jsou pro nás důležité.

V rámci výroční zprávy jste vydali první zprávu o udržitelnosti. Co pro vás bylo při její přípravě největší výzvou a jaké klíčové poznatky vám tento proces přinesl?

Vydání zprávy o udržitelnosti spolu s výroční zprávou mělo naprostou podporu ostatních členů představenstva, takže to určitě výzva nebyla. Výzvou byly texty – jak srozumitelně podat čtenářům výroční zprávy udržitelnost v kontextu činnosti Výstaviště, aby to nebyl příliš odborný jazyk. Nemáme povinnost nefinančního reportingu, zpráva tedy nemá strukturu podle CSRD. Mohli jsme zvolit volnější strukturu a podat téma lidštěji.

V této fázi pro nás byla důležitá analytická část, zejména analýza dvojí materiality, kterou jsme zpracovávali ve spolupráci s CIRA Advisory. Z ní nám jako významná témata pro naše areály a naši činnost vyšly změna klimatu, cirkulární ekonomika, dotčené komunity, zákazníci, vlastní zaměstnanci a obchodní chování. Právě těmto oblastem bychom se měli ve strategii udržitelnosti věnovat více do hloubky a stanovovat si v nich konkrétní cíle.

Daří se vám nacházet rovnováhu mezi komerčním provozem, službami pro veřejnost, památkovou ochranou a udržitelnými cíli?

To je jedna z věcí, které mě na Výstavišti velmi baví. Pocházím z neziskového sektoru a prostředí sportovních eventů, proto mě baví balanc mezi byznysovými cíli, dosahováním hospodářského výsledku a vytvářením zisku na jedné straně a veřejným zájmem, sportem, kulturou, potřebami občanů a ekologií na straně druhé. Z mého pohledu se nám tento balanc daří. Například v Holešovické tržnici máme 13 % prostor vyhrazených pro kulturu a veřejně prospěšné funkce. Máme to zakotveno i ve strategii rozvoje areálů.

V čem jsou Výstaviště Praha a Holešovická tržnice z pohledu udržitelnosti podobné a v čem se naopak liší?

Oba jsou historické areály s určitým odkazem a příběhem, ačkoliv každý příběh je jiný. Jsou to strategicky významné pražské areály, které procházejí zásadní transformací, rekultivací a rekonstrukcí, a to za plného provozu, kdy jsou oba otevřené veřejnosti. Oba jsou také památkově chráněné.

Z pohledu udržitelnosti je ale každý úplně jiný. Výstaviště má 35 hektarů víceméně v přírodě a zeleni a několik budov, z nichž každá má jiný charakter. Dominantou je samozřejmě Průmyslový palác, historicky významná chráněná budova, která se bude otevírat. Máme tu ale i sportoviště, zimní stadion a plavecký bazén. Jsou zde tedy různé objekty, které vyžadují úplně jiný přístup k udržitelnosti.

Holešovická tržnice jsou bývalá jatka a soubor zhruba 40 hal, které jsou v podobném stavu. Postupně se nám daří některé opravovat, ale v tuto chvíli máme opravené pouze čtyři haly. Z tohoto pohledu jsou areály úplně odlišné.

Liší se také energeticky a z hlediska emisí, které jsme si začali měřit. Výstaviště je napojené na dálkové teplo, takže máme emise spíše ve Scope 2, tedy v nepřímých emisích. Tržnice jede na zemní plyn. Společné naopak je, že oba areály mají naprostou většinu emisí, 70 až 80 %, ve Scope 3. Odpovídá to tomu, že areály pronajímáme a energie přefakturováváme podnájemcům. Většina emisí je tedy v kategorii aktiva pronajatá třetím stranám.

Kam byste chtěli oba areály v horizontu dalších pěti až deseti let posunout?

Co se týče rozvoje a investic, máme pro oba areály zpracovanou strategickou koncepci. Pro Holešovickou tržnici je tato koncepce do roku 2038 a je schválená zastupitelstvem hlavního města Prahy. Přesně určuje, jakým směrem budou využívány všechny haly a jak by měly investice a rekonstrukce budov postupovat v čase.

Podobnou koncepci máme i pro Výstaviště, s tím rozdílem, že neprošla schválením rady města, takže pro nás není oficiálním dokumentem. V horizontu pěti až deseti let usilujeme o zrekultivované a opravené areály i objekty.

Jako městská firma se připojujeme ke Klimatickému plánu hlavního města Prahy, podle něhož chce být Praha do roku 2050 klimaticky neutrální a do roku 2030 snížit své emise o 45 %. Etickým kodexem, který jsme přijali, i zprávou o udržitelnosti se snažíme přispět k cílům našeho hlavního akcionáře. Jsme stoprocentně vlastněni hlavním městem Prahou. Snažíme se budovy postupně opravovat tak, aby se snížila jejich energetická náročnost, spotřeba energií a emise a abychom pomalu přecházeli na nízkoemisní zdroje energie.

Mění se podle vás očekávání návštěvníků, pořadatelů akcí a nájemců směrem k udržitelnosti?

Myslíme si, že ano, a vnímáme to i perspektivou obchodu, tedy oddělení, které jedná s klienty pronajímajícími si u nás prostory pro pořádání akcí. Udržitelnost je pro nás i obchodní příležitost. Chceme obchodním partnerům nabídnout manuál, který nyní zpracováváme, jak u nás zorganizovat udržitelný event s ohledem na všechny možnosti i limity našich areálů.

Když zmíním například Průmyslový palác, je to historická budova s vitrážemi a ocelovou konstrukcí, takže jsou tam velké limity například pro zateplení. Nicméně hned po jeho otevření zavádíme aktivní energetický management, abychom optimalizovali spotřebu energií a vytápění budovy. Připravujeme tedy manuál pro obchodní partnery i informace o tom, jak k udržitelnosti přistupujeme a jak u nás připravit udržitelnou akci.

Který z plánovaných projektů považujete z pohledu udržitelnosti za vlajkovou loď?

Chtěla bych vypíchnout projekt, který je zatím ve fázi investičního záměru. Investice ještě nebyla schválena hlavním městem Prahou, ale doufáme a věříme, že se to v příštích letech povede. Jde o rekonstrukci zimního stadionu a plaveckého bazénu. Oba objekty by měly být zrekonstruovány a fungovat v energetické synergii. Měla by mezi nimi probíhat výměna chladu a tepla. Měli bychom umět využívat odpadní teplo z chlazení ledu k vyhřívání bazénu a oba provozy by měly mít společnou strojovnu. To je vlajková loď v oblasti udržitelnosti, kterou se nám, doufám, podaří zrealizovat.

Ve světě je to trend. Zimní stadiony a plavecké bazény se už jinak nedělají. U nás je několik příkladů dobré praxe a my bychom velmi rádi pojali rekonstrukci touto cestou.

Žádali jsme hlavní město Prahu o investici na příští rok, abychom mohli zahájit projektovou činnost pro zimní stadion a architektonickou soutěž na plavecký bazén. Prostředky v tuto chvíli nemáme schválené a budeme o ně ještě bojovat. Je tedy spíše otázkou, kdy se k rekonstrukci dostaneme.

Co může být pro běžného návštěvníka překvapivé, když mu chcete přiblížit udržitelnost na Výstavišti nebo v Holešovické tržnici?

O této otázce jsem dlouho přemýšlela. Pro mě je udržitelnost naprosto přirozená věc – neplýtvání, selský rozum a hledání co nejšetrnějších cest s ohledem na přírodu. Myslím si, že na udržitelnosti není vůbec nic překvapivého, pokud má takovéto racio a selský rozum.

Jak získáváte zpětnou vazbu od návštěvníků a jak s ní pracujete?

Zpětná vazba se týká například odpadového hospodářství. Většina akcí na Výstavišti jsou akce třetích stran, takže zpětná vazba směřuje spíše k organizátorům než k nám. I my ale pořádáme vlastní programové akce a tam jde zpětná vazba přímo k nám.

Když odhlédnu od environmentální části, je pro nás velmi důležitá i sociální část, například práce s komunitami kolem areálů. Tam se zpětná vazba týká třeba hluku. Hlukovou hladinu musíme na Výstavišti velmi bedlivě měřit a měřili jsme ji celý minulý rok, abychom obyvatele Prahy 7 a naše sousedy nezatěžovali nepřiměřeným hlukem. Všechny tyto aspekty bereme v úvahu. Udržitelnost vnímáme v nejširší možné podobě ESG a kromě ekologie, cirkularity a předcházení vzniku odpadu řešíme i hlukovou hladinu.

Jak s okolními komunitami komunikujete?

Komunikace probíhá několika kanály. Jednak skrze městskou část Praha 7, se kterou jsme v kontaktu také prostřednictvím členů naší dozorčí rady, kde jsou zástupci Prahy 7. Komunikujeme i na sociálních sítích, například pomocí otevřené skupiny Letenská parta. Zpětná vazba a komunikace tedy probíhá několika kanály.

Jaké jsou zatím ohlasy na první zprávu o udržitelnosti?

Vydání zprávy o udržitelnosti vnímala velmi pozitivně naše dozorčí rada. Komunikaci k tomu, že jsme ji vydali a že tímto směrem nyní více pracujeme, teprve chystáme. Zatím proto nemáme příliš ohlasů z veřejnosti.

Připravujeme microsite věnovanou udržitelnosti a komunikaci směrem k našim obchodním partnerům. Dosud jsme neměli mnoho příležitostí zpětnou vazbu sesbírat, protože zastupitelstvo schvalovalo naši výroční zprávu až na konci června a následovalo letní období, kdy jsme neměli mnoho času vše odkomunikovat.