Petr Sýkora a Jan Černý budovali od devadesátých let společnost Papirius na prodej kancelářských potřeb. Během let z ní vytvořili dominantního hráče s 800 zaměstnanci. V roce 2006 ji prodali a postavili se před klíčové rozhodnutí: co dál?
„V jisté fázi jsme pochopili, že firmu už nezdesetinásobíme a nejrychlejší růst máme za sebou. Chtěli jsme v životě zkusit ještě něco úplně jiného,“ vzpomíná Sýkora na moment, kdy vyměnil čistokrevný byznys za filantropii.
Přelomový impuls přišel s návštěvou budoucího slovenského prezidenta Andreje Kisky v Praze, kde představil koncept nadace Dobrý anjel. Sýkora s Černým okamžitě viděli příležitost využít své osmnáctileté podnikatelské zkušenosti, kontakty i kapitál pro dobrou věc. Provoz nadace v prvních pěti letech kompletně zafinancovali ze svého.
100 % darů jde do haléře potřebným
Začátky přesto vyžadovaly dril – pracovní tempo dosahovalo 12 hodin denně. Výhoda však spočívala v byznysové zralosti. Zakladatelé už znali úskalí řízení projektů a od prvního dne se mohli opřít o důvěru okolí.
Dnes se nadace opírá o tři pilíře:
-
Vlastní kapitál zakladatelů,
-
Podporu dalších významných filantropů,
-
Odkazy ze závětí, které kryjí provozní náklady.
Díky tomuto modelu se spotřebují na provoz pouhá 3 % z přerozdělených částek a veškeré peníze od drobných dárců jdou přímo rodinám. Loni tak Dobrý anděl rozdělil přes 430 milionů korun.
Dnes organizace čítá přes 100 tisíc pravidelných dárců, kteří podporují necelých 5 tisíc rodin zasažených těžkou nemocí. Průměrná měsíční podpora jedné rodiny dosahuje 7,5 až 8 tisíc korun.
Řídit nadaci jako firmu: AI, inovace a pevná strategie
Podle Sýkory se moderní charita bez byznysových principů neobejde. Pevně stanovený směr, jasná strategie a schopnost říct „ne“ jsou zásadní.
Zatímco hodnoty a vize zůstávají neměnné, vnitřní procesy prošly modernizací. Nadace dnes aktivně zapojuje umělou inteligenci, inovuje webové rozhraní a zjednodušuje způsob, jakým si rodiny podávají žádosti o pomoc.
Podnikatelské myšlení se odráží i v pohledu na stát. „Řekl bych, že nám situaci v zásadě nekomplikuje. A to mi úplně stačí,“ dodává s nadhledem Sýkora.
Moudrost a limity bankovního účtu
Kromě pomoci druhým se Sýkora přes 20 let věnuje studiu filozofie. Považuje ji za praktický nástroj k pochopení světa i peněz.
„Peníze jsou báječný vynález, ale mají svá omezení. Ani u nich neplatí do nekonečna, že čím víc jich máte, tím líp. Pocit dostatku poměrně málo souvisí se skutečným stavem bankovního účtu,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Trendy v udržitelnosti. Dozvíte se v něm také:
Co úspěšného podnikatele překvapilo na prostředí neziskovek?
Proč ho neláká návrat do komerčního byznysu?
Jak se proměňuje česká kultura dárcovství?
Článek a rozhovor byly převzaty z projektu [ta] Udržitelnost (ve spolupráci s e15).