V roce 2026 se udržitelnost stává motorem konkurenceschopnosti – přestává být jen ESG agendou a čím dál víc ovlivňuje obchodní modely, inovace i investiční rozhodování. Od cirkularity a udržitelného designu až po energetické systémy podporované AI: udržitelnost začíná firmám přímo vytvářet hodnotu.
Jaké trendy budou v roce 2026 klíčové? Přečtěte si celé téma měsíce.
Rok 2025 se nesl ve znamení nejistoty, odkladů a revizí evropské legislativy v oblasti udržitelnosti. Řada firem si oddychla – zejména v oblasti reportingu a auditu dodavatelských řetězců došlo k dočasnému rozvolnění požadavků. Tento klid je ale pouze přestávkou. Rok 2026 přináší zásadní obrat: od plánování a reportování k reálné akci.
Shrnujeme pro vás klíčové trendy, které budou v roce 2026 formovat úspěšné firmy.
Cirkulární ekonomika už dávno není okrajovou ekologickou iniciativou – stává se klíčovou součástí firemních strategií. Otřesy roku 2025 odhalily zranitelnost globálních dodavatelských řetězců a obnovené signály Číny o možném omezení vývozu vzácných zemin přiměly odvětví závislá na kritických surovinách k zásadnímu přehodnocení dosavadního fungování.
Lídři firem dnes nejdou cestou pouhé diverzifikace dodavatelů, ale stále častěji se obracejí k cirkulárním řešením. Programy zpětného odběru výrobků, pokročilá recyklace či design umožňující opětovné využití už nejsou jen otázkou environmentální odpovědnosti – stávají se nástrojem pro zajištění přístupu k materiálům, kontrolu nákladů a omezení geopolitických rizik.
Cirkularita se tak posouvá od pilotních projektů k plošnému zavádění a od morálních hodnot k jasné obchodní hodnotě. V roce 2026 se nejprogresivnější společnosti nebudou ptát, zda cirkulární ekonomika zapadá do jejich udržitelných plánů, ale budou ji přirozeně začleňovat do svých klíčových činností. V nejistém světě s omezenými zdroji už totiž cirkulární ekonomika není volbou – může se stát jedním z nejstrategičtějších kroků, který firmy dosud plně nevyužily.
Ačkoli je technologický „cloud“ často vnímán jako nehmotný, ve skutečnosti představuje fyzicky náročnou infrastrukturu s vysokou spotřebou vody. Jediné velké datové centrum může denně využít až dva miliony litrů vody na chlazení serverů, což odpovídá spotřebě tisíců domácností. S rychlým rozvojem cloud computingu a umělé inteligence se tato dosud přehlížená zátěž stává stále viditelnější, zejména v oblastech ohrožených suchem, kde roste společenský i politický tlak na ochranu místních vodních zdrojů.
Tato situace však zároveň urychluje inovace. Regulační rámce, zejména v Evropě, nově vyžadují transparentní reporting spotřeby vody v datových centrech a technologické společnosti reagují úpravou chladicích systémů, využíváním recyklované vody či testováním provozů s nulovou spotřebou vody. V roce 2026 lze očekávat, že se tato řešení stanou běžnou praxí a technologickými lídry budou ti, kteří dokážou poskytovat výpočetní výkon v souladu s principy dlouhodobé vodní udržitelnosti.
V roce 2026 se skutečný přínos umělé inteligence v oblasti udržitelnosti nebude odehrávat v generování obsahu, ale v inteligentní automatizaci. Agentní AI bude stále častěji přebírat činnosti, které týmy udržitelnosti jen obtížně škálují – od ověřování emisních dat a výběru správných emisních faktorů přes sjednocování rozsáhlých datových sad a identifikaci odchylek až po modelování scénářů a správu auditních stop. Namísto dalšího nástroje pro přehledy se AI stane nepřetržitým digitálním asistentem, který bude propojovat, kontrolovat a vyhodnocovat data napříč systémy.
Umělá inteligence nenahradí odborný úsudek, ale uvolní kapacity expertů pro interpretaci výsledků, strategické rozhodování a práci se stakeholdery. Zároveň poroste důraz na vyvažování přínosů AI s její energetickou náročností, což povede k širšímu uplatnění tzv. úsporné umělé inteligence. Společnosti budou optimalizovat velikost modelů, přesouvat výpočetní zátěž do regionů s nižší uhlíkovou stopou a nasazovat AI cíleně tam, kde přináší nejvyšší hodnotu. Důvěryhodné využívání AI v roce 2026 bude definováno kvalitním řízením, transparentností a disciplinovaným přístupem k energetické spotřebě.
Před pohledem do roku 2026 se ohlížíme za rokem 2025, který byl pro český i globální byznys obdobím nejistoty, tlaku na náklady a zásadních technologických i tržních změn.
Před výhledy na rok 2026 se vracíme k roku 2025, který zásadně ovlivnil každodenní život lidí – od dopadů klimatické změny a proměn spotřebitelského chování až po rostoucí společenské napětí, nerovnosti a vliv technologií.