Větrná energie je pro Česko stále značně nevyužitým potenciálem. Dnes tvoří pouze zanedbatelný podíl spotřeby elektřiny, což je ve srovnání s okolními zeměmi, které mají násobně vyšší podíl větrné energie, až tristní.
Jak vy osobně vnímáte současný stav českého průmyslu z pohledu energetické transformace?
Český průmysl stojí dnes na zásadním rozcestí. Po dekádách velmi úspěšného modelu založeného na levné elektřině a silném exportu je patrné, že se tento model vyčerpal. Energetická transformace ale nezahrnuje jen nahrazení uhlí obnovitelnými zdroji, jde o zásadní změnu celé struktury energetiky: decentralizaci výroby, rozvoj akumulace, digitalizaci sítí. Již dnes vidíme, že velké podniky v oborech jako automotive, chemie či strojírenství investují do vlastních energetických řešení a ne proto, že by chtěly být „zelené“, ale protože se energie stává strategickým aktivem a nikoliv jen nákladem.
Jakou roli v této transformaci podle vás hraje obnovitelná energie, zejména větrná energie, v českém kontextu?
Větrná energie je pro Česko stále značně nevyužitým potenciálem. Dnes tvoří pouze zanedbatelný podíl spotřeby elektřiny, což je ve srovnání s okolními zeměmi, které mají násobně vyšší podíl větrné energie, až tristní. Ač máme méně výhodné podmínky než některé oblasti v severní Evropě, moderní turbíny jsou již schopny efektivně fungovat i v našich podmínkách. Větrné elektrárny samy o sobě nebudou stačit na nahrazení uhelných elektráren, které se dříve či později zastaví, ale jsou velmi důležitou součástí budoucího energetického mixu v ČR.
Jak se proměňuje přístup investorů k energetickým projektům v posledních letech? Vidíte posun od čistě ekonomického uvažování k dlouhodobé udržitelnosti?
Ano, posun od čistě ekonomického uvažování je patrný, ale přístup jednotlivých investorů se liší. Ekonomika projektu zůstává základní podmínkou, ale klíčové je dnes také, co projekt přináší regionu, obci či širší společnosti. My ve společnosti pracujeme s tím, že naším cílem není maximalizovat profit za každou cenu, ale dosahovat přiměřeného výnosu a současně vytvářet hodnotu pro danou lokalitu. Tento přístup odráží širší trend, kdy finanční instituce a investoři berou v potaz ESG faktory a dopad na komunitu jako standardní kritérium.
Jak do širší strategie Hybler Group zapadá divize Hybler Wind?
Skupina Hybler stojí na třech strategických pilířích: nemovitosti, služby a energetika. V rámci energetického segmentu se primárně zaměřujeme na obnovitelné zdroje. Už dnes provozujeme 15 vodních elektráren, které jsme vybudovali a nadále spravujeme, a rozhodně nejde o projekty na krátkou dobu, stavěli jsme je s vizí na desítky let. Spousta našich projektů jsou i architektonické skvosty, například Malá vodní elektrárna Železný Brod byla oceněna jako Stavba roku 2010. Elektrárna Plavy zase získala obdobné ocenění v Libereckém kraji v roce 2025. Fotovoltaické instalace provozujeme primárně pro vlastní budovy. Laboratoř vysokého napětí v Běchovicích je další klíčovou součástí. Co se týče větrné energetiky, tak jsme již v roce 2006 připravovali projekty větrných farem, ale v té době jsme se rozhodli, že v česku ještě nejsme připraveni na výstavbu větrných parků. Situace se naštěstí vyvíjí a díky legislativním změnám a větší podpoře ze strany veřejnosti věříme, že teď je správný čas na rozvoj větrné energetiky v naši zemi. Pro naši skupinu je posun k větrné energetice přirozeným krokem. Potenciál vodní energetiky je již z velké části vyčerpán, oproti tomu rozvoj větrné energetiky je teprve na začátku a byla by obrovská škoda a chyba tento potenciál nevyužít.
Jaká je vaše dlouhodobá vize pro rozvoj větrné energie v Česku?
Usilujeme o to, aby větrná energie byla běžnou součástí české energetické krajiny, a to technologicky vyspělá, ekonomicky životaschopná a společensky přijatelná. Naším cílem je, aby větrné parky přinášely přínos nejen investorům, ale i regionům, kde stojí. V horizontu 2030 považujeme stále za realistické v České republice dosáhnout instalovaného výkonu 1500 MW větrných elektráren a my tomu chceme v maximální míře pomoci.
Jaké jsou podle vás největší překážky rozvoje větrných projektů u nás?
Mezi hlavní překážky patří administrativní složitost. Dalším významným faktorem je tzv. „NIMBY“ efekt (odpor některých místních komunit vůči připravovaným projektům). Zaznamenáváme však určité zlepšení, nová legislativa umožňuje efektivnější průběh povolování. Přesto bude úspěch záviset na tom, jak se tyto změny v praxi uplatní. Společensky klíčové je, aby investor jednal transparentně, otevřeně komunikoval s obcí a místními obyvateli, což významně zvyšuje pravděpodobnost úspěchu projektu.
Můžete přiblížit, na jakých konkrétních projektech Hybler Wind aktuálně pracuje nebo které plánujete spustit?
Naše kořeny jsou v Libereckém kraji, kde provozujeme většinu našich vodních elektráren, a proto je přirozené, že první větrné lokality hledáme v tomto regionu. Zároveň však nejsme omezeni pouze na něj a pracujeme na několika projektech napříč Českou republikou.
Jakým způsobem spolupracujete s obcemi či regiony při přípravě větrných projektů?
Základním předpokladem úspěchu projektu je budování důvěry od samého začátku. V každé fázi projektu zapojujeme obec a její obyvatele, a to více než jen formou informování. Nabízíme několik modelů spolupráce a používáme metodu participace, která je pro nás klíčová. Nechceme být jen investorem, chceme být partnerem. Transparentní a férový přístup významně zvyšuje šanci na hladký průběh.
Jaké technologie nebo inovace považujete v oblasti větrné energetiky za klíčové pro příštích 5–10 let?
Klíčovým trendem je a bude větší efektivita na menší ploše. Dále rozvoj systémů pro optimalizaci výroby a integraci s jinými zdroji či bateriovými úložišti. Zásadní bude inovace v materiálech a recyklaci. Již dnes se objevují první plně recyklovatelná kompozitní lopatky rotoru, uzavřené výrobní cykly komponent turbín, které minimalizují ekologickou stopu a podporují cirkulární ekonomiku. Tyto technologie budou v budoucnu klíčové pro zajištění konkurenceschopnosti a udržitelnosti rozvoje větrných projektů.
Kdybychom se potkali za deset let – jak by podle vás měl ideálně vypadat český průmysl z pohledu energetiky?
Věřím, že za deset let bude český průmysl značně soběstačnější, plně elektrifikovaný a opírající se nejen o jadernou energetiku, ale také o lokální obnovitelné zdroje energie. Zároveň bych si přál, aby Česko nebylo pasivním příjemcem evropských opatření, ale aktivním tvůrcem své energetické budoucnosti. A tím by náš průmysl nebyl břemenem klimatické politiky, ale jejím hybatelem.
INFOBOX: 360 miliard pro vyspělejší Česko
Česko může získat či ztratit až 360 miliard korun – prostředky, které mohou urychlit inovace podniků, modernizaci měst a přechod k nízkouhlíkové ekonomice. Jak tyto zdroje efektivně využít, bude tématem závěrečného panelu konference Vyspělé Česko, kde budou diskutovat právě Dalibor Čápek, Andrea Ferjenčíková (NRB), Lukáš Vlček (ministr průmyslu v demisi) a Jan Kříž (MŽP). Debata se zaměří na Net Zero Industry Act, roli Národní rozvojové banky a potřebu jasné průmyslové a politické vize. Přijďte se inspirovat nejenom touto debatou, více na www.vyspelecesko.cz