Thermo Fisher Scientific Brno Jihomoravský kraj

Kolik se dá ve firmě ušetřit díky střešní fotovoltaice?

Fotovoltaiky na střechách pravděpodobně v Česku do budoucna porostou. Společnost Thermo Fisher Scientific Brno předstihla trend a na budově svého brněnského závodu už přes dva roky o fotovoltaické panely pečuje. Odměnou jí za to je 10% úspora elektrické energie a o 1288 tun nižší emise CO2. Jaké další benefity pro firmu solární elektrárna přináší?

Investice 22 mil. Kč Dotace 9 mil. Kč

Kolik se dá ve firmě ušetřit díky střešní fotovoltaice?

Kolik se dá ve firmě ušetřit díky střešní fotovoltaice?

Od definování cílů celého projektu v roce 2017 uběhly tři roky, než se fotovoltaické panely na střeše budovy Thermo Fisher Scientific Brno slavnostně uvedly do provozu. V celkovém počtu 2499 kusů vyprodukují 1040 MWh čisté elektřiny ročně, což je zdroj, který okamžitě míří do výrobního závodu a dokonale ladí s jeho potřebami. Společnost totiž významnou spotřebu elektřiny zaznamenává kvůli chladicím procesům právě v létě, kdy je slunečního svitu nejvíce.

Cesta ke snížení CO2

Cíl projektu zněl od počátku jasně – redukovat skleníkové plyny, konkrétně 1055 tun CO2 ekvivalentu ročně. Paralelně s tím propagovat a podněcovat k dalším zeleným řešením nejen v regionu, ale také na území Česka. „Od května 2020 do června 2021 jsme díky elektrárně uvolnili do atmosféry o 1288 tun CO2 méně. Cíl jsme splnili za celý kalendářní rok 2021 a podobný průběh očekáváme i do letošního roku,“ hodnotí stanovené mety Aleš Horák, finanční manažer Thermo Fisher Scientific, a poukazuje na dlouhodobé ambice firmy. Společnost Thermo Fisher Scientific Brno totiž podepsala memorandum, v němž se hlásí ke snížení minimálně 40 % emisí do roku 2030.

Rozvoj zelené energetiky a obnovitelných zdrojů ozdravuje životní prostředí, pomáhá nahrazovat dovážená fosilní paliva a přispívá k celkové energetické soběstačnosti Česka. Současná situace (pandemie Covidu-19, válka na Ukrajině, Zelená dohoda EU) ukazuje, jak je důležité nejen o tématu mluvit, ale přejít v co nejbližší době ke konkrétním činům. Nespoléhat se jen na konvenční zdroje elektrické energie se tak může jevit jako smysluplná cesta pro řadu firem a domácností. 

Je provoz fotovoltaické elektrárny náročný z hlediska údržby a administrativy? 

Vlastní fotovoltaika je obrovskou příležitostí, i přesto tu určitě bude podobně dlouhá řada společností, které odrazuje představa složité administrativy či údržba fotovoltaické elektrárny. Co na to „průkopníci“ z Thermo Fisher Scientific Brno? Manažeři si žádnou těžkou hlavu z provozu a péče o fotovoltaiky nedělají a všechny případné obavy kompenzují získanými benefity.  

Thermo Fisher Scientific Brno & fotovoltaika v číslech:

  • Na ploše 8800 m2 stojí 2499 fotovoltaických panelů (400 Wp).
  • Jde o instalaci komplexního systému fotovoltaické elektrárny o výkonu 999,6 kWp.
  • Solární elektrárna produkuje 1040 MWh čisté elektřiny za rok.
  • Její chod ročně uspoří 1055 tun CO2.
  • Výroba z fotovoltaiky pokrývá 10 % roční spotřeby elektrické energie firmy. 

Vliv fotovoltaiky na teplotu střechy

Vedle poklesu emisí CO2 se v souvislosti s instalací fotovoltaických panelů mluví ještě o jednom aspektu. Některé studie poukazují na vedlejší efekt v podobě redukce okolní venkovní teploty. Dle slov Jiřího Boháče, manažera kvality z Thermo Fisher Scientific Brno, však záleží na řadě parametrů, jako na sklonu a výšce panelů nad povrchem střechy, proudění vzduchu, sklonu a povrchu materiálů v okolí instalace, zeměpisné šířce a úhlu dopadu slunečních paprsků a dalších parametrech. Proto je potřebné ověřit vliv fotovoltaiky na snižování teploty vždy na konkrétní střeše. 

V Thermo Fisher Scientific Brno budou snížení teploty střechy a zlepšení mikroklimatu v letních měsících v okolí firmy prověřovat letos. „Jednak srovnáme teploty u dvou totožných střech, kdy jedna disponuje fotovoltaikami a druhá nikoli. Za druhé chceme daný efekt zanalyzovat snímkováním střech v širším okolí s využitím dat a případně i procesů z projektu Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR,“ vysvětluje Jiří Boháč. 

Fotovoltaika na cizí střeše? Jde to!

Zajímavým aspektem celého projektu je, že fotovoltaická elektrárna leží na „cizí střeše“. Klíčovým bodem realizace tedy nebylo získat souhlas pouze od korporátního vedení firmy, ale rovněž od majitele budovy (společnost CTP). Pomohly opakované a intenzivní debaty o tématu a potřebě efektivněji nakládat s energiemi. Komunikace pak také probíhala se všemi zaměstnanci firmy, s vedoucími brněnské divize a korporátním CSR oddělením i samotným městem Brno.  

Podpora elektromobility a fotovoltaika

Projekt získal skvělé základy pro další rozvoj. V plánu je pokrýt fotovoltaikou i zbytek střechy, což už ale bude v realizaci CTP. Zajímavou synergii se nicméně iniciátorům z Thermo Fisher Scientific Brno podařilo vytvořit už v minulém roce. Na fotovoltaiku napojili nabíjecí stanici pro elektromobily určenou pro zaměstnance firmy. V tuto chvíli společnost využívá čtyři elektroauta, další dvě jsou na cestě.

Solární energie a elektromobilita spolu mimochodem perfektně ladí, a mohou vám znásobit environmentální i finanční úspory. Nejdříve ta „zelená“ perspektiva. Na elektromobily se dlouhodobě vznáší kritika, že vlivem využívání fosilních paliv, neetické těžby vzácných kovů či vysoké uhlíkové stopy polovodičů a dalších komponentů představují zátěž pro životní prostředí. Dobře, pojďme je tedy po vzoru Thermo Fisher Scientific Brno nabíjet z vlastních fotovoltaik a dané environmentální dopady tím rapidně snížit. Druhým plusem těchto zelených technologií je soulad s cíli tzv. taxonomie EU a ESG. Možná sami ESG strategie nastavujete, možná máte obchodní partnery, kteří jednotlivé cíle musí ze zákona plnit. V každém případě vykročíte dobrým a udržitelným krokem vpřed. 

Teď ta finanční stránka, protože ani v ní nemusíte hledat nepřítele. Jednak po zprovoznění ušetříte nemalé náklady za palivové hmoty u motorových aut, tak hlavně můžete solární nabíjecí stanici pro elektromobily financovat skrze dotace z Národního plánu obnovy. Podobně jako Thermo Fisher Scientific Brno, který se variantou dotací vydal. 

Jak financovat fotovoltaiku

Celkově na projekt padlo 22 milionů korun. Celých 13 milionů šlo z interních zdrojů, 9 milionů firma získala ve formě dotací z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (Ministerstvo průmyslu a obchodu). Pokud vás zajímají podrobnosti ohledně dotačního procesu, hledejte v podkapitole „Přechod na čistší zdroje energie“, nebo v našem starším článku na webu spolecne-udrzitelne.cz.  

Jak to máte s obnovitelnými zdroji vy? Vsadili byste si s námi na energii ze slunce?