Současný kontext
Naše planeta čelí velkému problému – spotřebováváme více přírodních zdrojů, než kolik se jich stihne za rok obnovit. To ukazuje třeba Den ekologického dluhu (Overshoot Day), tedy den v roce, kdy lidstvo „vyčerpá“ zásoby přírody. Každý rok tento den přichází dříve. Podobně i koncept planetárních mezí popisuje hranice, které by lidé neměli překročit, aby si zachovali zdravé životní prostředí. Bohužel už jsme některé z nich překročili – například v oblasti klimatických změn, úbytku živočišných a rostlinných druhů nebo nadužívání chemických prvků (dusíku a fosforu).
Problém ještě zhoršuje rostoucí poptávka po zdrojích – lidí na Zemi přibývá a zároveň roste i spotřeba. Mezitím ale ubývá zdrojů, které jsou pro život důležité, jako je voda, úrodná půda nebo nerosty. Vzniká tak nerovnováha: chceme víc, ale planeta toho zvládne méně. To přináší napětí nejen v přírodě, ale i v ekonomice a společnosti. Proto je důležité hledat nové, udržitelnější způsoby, jak žít a podnikat.
Příležitosti nových byznys modelů
Dnešní podnikání už není jen o zisku. Stále více firem vzniká proto, aby pomáhaly řešit problémy ve společnosti nebo aby chránily životní prostředí. Takové podniky mají jasný smysl, třeba pomáhají lidem s různými potřebami, vytvářejí pracovní místa, snižují množství odpadu nebo podporují udržitelný život. A co je důležité, zisk a dobrý dopad na svět se navzájem nevylučují, často naopak jdou ruku v ruce.
V Česku už máme spoustu dobrých příkladů, kdy se potkávají sociální a environmentální principy dohromady. Například FairBio pražírna nabízí kávu ve vratných obalech a zároveň podporuje férové obchodování. Pivovar Chříč zaměstnává lidi se zdravotním znevýhodněním. Podobně fungují i projekty jako Levandulovna, Mýdlárna Koukol, sociální podnik Jasan nebo různé dílny a opravárny. Tyto podniky nejen prodávají výrobky nebo služby, ale často vytvářejí i prostor pro komunitní setkávání a vzdělávání.
Reuse princip v praxi
Jednou z cest, jak omezit odpad, je znovuvyužívání věcí, tzv. reuse. V praxi to znamená třeba centra, kde si lidé mohou pořídit použité věci místo nových, nebo místa, kde se staré věci opravují. Reuse centra, nábytkové a materiálové banky nebo swapy ukazují, že co je pro někoho odpad, může být pro jiného poklad. Například Reuse OZO Ostrava vrátilo za tři roky zpět do oběhu přes 190 000 věcí a ročně vydělá okolo milionu korun. Zájem veřejnosti stále roste.
Založit podobný projekt není až tak složité. Dá se začít třeba jednorázovou akcí (pop-upem), spojit se s místními lidmi a naplánovat finance. Často se doporučuje založit spolek, který může získat dotace nebo podporu od obce. Je důležité mít vhodné prostory, vědět, co budete přijímat a jak to naceňovat, a také sledovat, jaký má projekt dopad. Kromě provozu je ale klíčové budovat komunitu, vzdělávat lidi a sdílet zkušenosti, třeba skrze Reuse federaci nebo pořádání reuse dnů.
Takové podnikání může být založeno na místních potřebách, vzájemné pomoci a myšlenkách cirkulární ekonomiky. Má smysl a zároveň se dá provozovat i finančně udržitelně. V době, kdy roste zájem o zodpovědný přístup k životu, jde o model budoucnosti, který spojuje podnikání s pozitivní změnou ve světě.
O projektu
Cirkulární akademie v regionech: Inkubátor udržitelných projektů je prakticky orientovaný vzdělávací modul, který vám poskytne cenné nástroje pro implementaci principů cirkulární ekonomiky a udržitelnosti ve vašem regionu. Cílem kurzu je podpořit regionální leadery a leaderky v rozvoji udržitelných projektů, které mají pozitivní dopad na místní komunity, předcházejí vzniku odpadu a přispívají k odpovědnému zaměstnávání. Kurz nabídne praktické nástroje pro inkubaci projektů v oblasti cirkulární ekonomiky a pomůže účastníkům najít udržitelný byznys model.
Pro zájemce o inkubace je k dispozici záznam a první setkání proběhne 11.6. v Praze. Více informací najdete na stránkách Cirkulární akademie. Projekt je realizován ve spolupráci CIRAA a Federace nábytkových bank a reuse center s finanční podporou Ministerstva životního prostředí.
