Česko a Itálie chtějí zmírnit některá evropská klimatická pravidla
Česká republika a Itálie společně vyzvaly Evropskou unii k úpravám některých klimatických pravidel, která podle nich zvyšují náklady evropského průmyslu a oslabují jeho konkurenceschopnost. Mezi požadavky obou zemí patří například přehodnocení systému emisních povolenek a prodloužení bezplatného přidělování povolenek pro energeticky náročná odvětví. Argumentují především vysokými cenami energií a rizikem, že evropské firmy kvůli rostoucím nákladům přesunou výrobu mimo EU. Debata znovu otevírá otázku, jak skloubit snižování emisí s ekonomickou udržitelností a konkurenceschopností evropského průmyslu.
V Evropské unii začala platit přísnější pravidla proti greenwashingu
Od 27. září 2026 se v Evropské unii uplatňují nová pravidla na ochranu spotřebitelů při zelené transformaci, která mají omezit zavádějící ekologická tvrzení. Firmy už nemohou bez dostatečného doložení označovat své produkty například jako „ekologické“, „šetrné k životnímu prostředí“ nebo „zelené“. Přísnější podmínky se týkají také ekologických označení a tvrzení o uhlíkové neutralitě, pokud jsou založena pouze na kompenzaci emisí. Společnosti, které komunikují své budoucí environmentální cíle, je navíc musí podložit konkrétním plánem a odpovídajícím ověřováním. Změny se dotýkají nejen velkých značek, ale také českých e-shopů a menších firem, které při propagaci svých produktů zdůrazňují jejich udržitelnost.
Na česká pole se nelegálně dostalo 180 tun plastového odpadu z Itálie
V říjnu vyšlo najevo, že na pozemky nedaleko Hořovic ve Středočeském kraji bylo nelegálně navezeno přibližně 180 tun plastového odpadu z Itálie. Podle vyšetřování měl být odpad do Česka přepraven na základě falešných dokumentů a prostřednictvím fiktivní společnosti. Případ začala řešit policie a odpad byl následně přemístěn do dočasného skladu. Úřady nyní řeší také jeho vrácení do země původu. Událost upozornila na rizika spojená s přeshraniční přepravou odpadu a na důležitost důsledné kontroly jeho původu i způsobu zpracování. Připomíná také, že nedostatečně kontrolované nakládání s odpady může mít přímé dopady na českou krajinu a životní prostředí.
Češi recyklují více plastových obalů než průměr Evropské unie
Eurostat zveřejnil nová data o produkci a recyklaci obalových odpadů v Evropské unii za rok 2024. Na jednoho obyvatele EU připadlo v průměru 35,9 kilogramu plastového obalového odpadu, z něhož se podařilo recyklovat 15,3 kilogramu. Celková míra recyklace tak dosáhla 42,4 %. Česko si v porovnání s evropským průměrem vedlo lépe, když recyklovalo 53,7 % plastových obalových odpadů. Přestože jde o pozitivní výsledek, samotná recyklace problém rostoucího množství plastového odpadu neřeší. Vedle zlepšování třídění a recyklačních technologií proto zůstává důležité také předcházet vzniku odpadu a omezovat zbytečné obaly.
SAKO Brno testuje využití odpadu při stavbě silnic
Společnost SAKO Brno dokončila výstavbu zkušební komunikace, při které využila škváru vznikající při energetickém zpracování odpadu. Materiál nejprve prošel úpravou, při níž byly odděleny železné a neželezné kovy, a následně procesem zrání. Na zkušební ploše o rozloze 777 metrů čtverečních nyní firma testuje několik variant konstrukce vozovky, ve kterých škvára částečně nahrazuje přírodní kamenivo. Cílem je ověřit, zda lze tento vedlejší produkt bezpečně a dlouhodobě využívat ve stavebnictví. Pokud se technologie osvědčí, může jít o další způsob, jak vracet materiály zpět do oběhu, snižovat spotřebu primárních surovin a hledat nové využití pro materiály, které by jinak představovaly odpad.
Evropská unie investuje miliardy eur do čistých technologií
Evropská komise v říjnu vybrala 77 projektů, které si rozdělí podporu ve výši 3,4 miliardy eur z evropského Inovačního fondu. Prostředky pocházejí z výnosů systému emisních povolenek EU ETS a mají podpořit vývoj a zavádění technologií potřebných pro přechod ke klimaticky neutrální ekonomice. Podporu získají projekty zaměřené například na obnovitelné zdroje energie, ukládání energie, čistší průmyslovou výrobu, nízkoemisní dopravu nebo recyklaci kritických surovin. Evropská komise zároveň oznámila další finanční podporu projektům zaměřeným na ochranu přírody, cirkulární ekonomiku a klimatickou odolnost. Investice mají pomoci nejen se snižováním emisí, ale také s posilováním energetické nezávislosti a konkurenceschopnosti evropského průmyslu.
Světoví lídři jednali o budoucnosti biodiverzity
V říjnu se v arménském Jerevanu konala konference OSN o biologické rozmanitosti COP17, která se zaměřila na plnění globálních cílů ochrany přírody do roku 2030. Jedním z důležitých témat bylo také první globální hodnocení pokroku v naplňování Kunmingsko-montrealského rámce pro biodiverzitu. To ukázalo, že přestože většina zemí stanovila vlastní národní cíle ochrany přírody, jejich skutečné naplňování zatím zaostává. Mezi hlavní diskutovaná témata patřilo financování ochrany biodiverzity, obnova ekosystémů a posílení mezinárodní spolupráce. Výsledky jednání jsou důležité i pro Evropu a Česko, které budou muset globální závazky promítnout do konkrétních opatření na ochranu krajiny, ekosystémů a druhové rozmanitosti.
