Nové evropské nařízení pro udržitelné obaly vstoupilo v platnost
Nové nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) má za cíl snížit množství obalového odpadu v EU a podpořit cirkulární ekonomiku do roku 2030. Nařízení vstoupilo v platnost 11. února 2025 a nahrazuje dosavadní Směrnici o obalech, přičemž zavádí přísnější pravidla a jednotnou implementaci ve všech členských státech. Po dobu 18 měsíců, do 12. srpna 2026, musí podniky začít plnit počáteční požadavky, aby byla zajištěna udržitelná transformace sektoru. PPWR stanovuje nové povinnosti pro design obalů, jejich recyklovatelnost, omezení jednorázových plastů a regulaci škodlivých látek, například PFAS. Pravidla platí pro všechny typy obalů na trhu EU a poskytují čas na hladký přechod k předvídatelnému a udržitelnému trhu.
Obnovitelné zdroje poprvé předstihly uhlí
Obnovitelné zdroje energie letos poprvé vyrobily více elektřiny než uhlí. Vyplývá to ze zprávy energetickéhothink-tanku Ember. Globální poptávka po elektřině vzrostla v první polovině roku 2025 o 2,6 %, přičemž tento nárůst byl více než pokryt zvýšenou výrobou ze solárních (+31 %) a větrných (+7,7 %) zdrojů. Samotná solární energie pokryla 83 % růstu poptávky, což odpovídá zhruba roční spotřebě elektřiny Itálie. Výroba elektřiny z uhlí naopak klesla o 0,6 %. Podíl obnovitelných zdrojů na globální výrobě elektřiny tak vzrostl na 34,3 %, zatímco podíl uhlí klesl na 33,1 %.
Lidstvo překročilo sedm z devíti planetárních mezí
Sedm z devíti planetárních mezí Země – tedy přírodních systémů, které udržují naši planetu stabilní – bylo nyní překročeno. V letošním roce došlo k překročení kritické hranice okyselování oceánů. Tento závěr vychází ze zprávy Planetary Health Check 2025, kterou vypracoval Postupimský institut pro výzkum dopadů změny klimatu (PIK). Planetární meze představují vědecky stanovené limity, v jejichž rámci musí přírodní systémy fungovat, aby mohly plnit svou roli, a jejich překročení může vést k nevratným změnám ohrožujícím základy hospodářského rozvoje.
EU představila plán pro udržitelné a energeticky efektivní produkty 2025–2030
V dubnu představila Evropská komise pracovní plán na roky 2025–2030 pro ekodesign udržitelných produktů (ESPR) a energetické štítkování, který stanovuje prioritní produkty pro nové požadavky. Cílem je podpořit udržitelné, cirkulární, opravitelnější a energeticky efektivní produkty v EU, zejména ocel, hliník, textil, nábytek, pneumatiky a matrace. Plán zahrnuje i opatření pro opravitelnou elektroniku a malé domácí spotřebiče, včetně skóre opravitelnosti a požadavků na recyklovatelnost. Požadavky se zaměří na výkonnost produktů a jejich environmentální informace, dostupné přes digitální pas produktů nebo EPREL, s ohledem na potřeby malých a středních podniků. Požadavky budou zaváděny postupně a dokončeny nejpozději do 31. prosince 2026, čímž se posílí udržitelnost produktů a konkurenceschopnost evropských firem.
IMO: dekarbonizace námořní dopravy
Mezinárodní námořní organizace (IMO) schválila v dubnu nový Net-Zero Framework, první globální systém kombinující povinné emisní limity a mechanismus zpoplatnění emisí skleníkových plynů pro lodní dopravu. Cílem je dosáhnout nulových emisí z mezinárodní lodní dopravy kolem roku 2050 a podporovat přechod na nízkoemisní a bezemisní paliva a technologie. Na podzim však IMO jednání kvůli výsledkům hlasování výboru pro ochranu mořského prostředí (MEPC) o přijetí rámce Net Zero na jeden rok přerušila. Dále bude jednání pokračovat v říjnu 2026, a změny tak v platnost vstoupí nejdříve v roce 2028.
Masivní investice do posílení elektrizační soustavy v ČR
V září oznámilo Ministerstvo životního prostředí, že česká energetická infrastruktura projde výraznou modernizací díky programu ELEGRID z Modernizačního fondu. Ten uvolní až 15 miliard korun na posílení elektrizační soustavy. Cílem je zvýšit kapacitu sítě přibližně o 6 GW, urychlit připojování obnovitelných zdrojů a zajistit stabilnější a bezpečnější dodávky elektřiny. Investice podpoří dekarbonizaci ekonomiky, rozvoj fotovoltaiky, elektromobility, elektrifikaci průmyslu i využívání tepelných čerpadel. Program navazuje na dlouhodobé státní investice do energetiky a má zároveň omezit tlak na růst cen elektřiny pro domácnosti a firmy. Podpora se zaměří na výstavbu a modernizaci přenosových a distribučních vedení, rozvoden, transformátorů i systémů řízení sítě. Výzva ELEGRID 1/2025 bude otevřena od 29. září 2025 do 29. ledna 2027.
Změny v systému ETS2
Evropská komise v říjnu navrhla změny v systému EU ETS2, které mají stabilizovat cenu emisních povolenek a zabránit negativním dopadům na domácnosti a firmy. Návrh podpořila Česká republika a 18 dalších členských států. Nově budou moci státy od roku 2026 čerpat prostředky z ETS2 na investice do čistých technologií, jako jsou zateplení budov, tepelná čerpadla, elektromobilita a veřejná doprava. Systém zajistí předvídatelnost cen, plynulou reakci na pokles aktivity na trhu a podporu dlouhodobých kontraktů pro firmy. Česká republika prosazuje, aby ETS2 začal platit od roku 2027 a byl sociálně spravedlivý pro občany.
