Snížení závislosti podniků na jednom nebo dvou palivových vstupech je téma, které v posledních letech rezonuje také ve firmách. Co způsobilo, že se tato oblast dostala do popředí zájmu a jak souvisí s cíli malých a středních firem? A co přesně diverzifikace energetických zdrojů znamená pro ekonomiku podniku? Na tyto otázky odpovídají odborníci ze společnosti ENVIROS.
Na energetické strategii firem se podílí nově vznikající legislativa
Podnikatelské aktivity ovlivňuje ve značné míře evropská a tuzemská legislativa. V posledních letech lze vnímat tlak na snižování konečné spotřeby energie a řešení v oblasti energetického mixu, tedy využívání obnovitelných zdrojů nebo alternativních paliv. Na podporu uplatňování těchto cílů jsou proto alokovány značné finanční prostředky (investiční a provozní dotace a finanční nástroje), které mají za cíl stimulovat zájem podniků o energetickou tranzici.
V kontextu společenských změn a vývoje v oblasti energetického trhu tak řada firemních klientů oslovuje společnost ENVIROS s dotazem, jak nově pojmout a nastavit energetické zdroje ve firmě, tedy jak snížit konečnou spotřebu energie, uhlíkovou stopu nebo zajistit lepší dostupnost paliv. Je důležité věnovat však pozornost také nejčastějším chybám, které firmy dělají v nastavení energetické strategie podniku.
„Ve většině případů je při plánování podniků kladen vysoký důraz na ekonomickou návratnost investovaných prostředků, kdy se typicky jedná o akceptaci projektů s dobou návratnosti do 1 roku. Dlouhodobější projekty s návratností do 3 let pak podléhají dlouhým diskusím a schvalovacím procesům, přičemž projekty s dobou návratnosti nad 5 let bývají z výběru úplně vytěsněny,” vysvětluje situaci v českých podnicích Ing. Josef Pikálek, obchodní ředitel společnosti ENVIROS.
