Oceněná udržitelná Milovická rezervace
Za projektem rezervace Milovice stojí Dalibor Dostál, původem novinář píšící o přírodě. Formou článků se společně s nejrůznějšími vědci věnoval propagaci návratu velkých kopytníků do krajiny. V roce 2007 založil ochranářskou společnost Česká krajina, jejímž stěžejním projektem je vznik milovické rezervace. Ta v září 2020 získala prestižní cenu za udržitelnost v Cenách SDGs v kategorii Změna klimatu.
Pohled na divoce žijící zvířata se lidem na našem území nenaskytl po celá staletí, byť v České republice patří zubr, divoký kůň a pratur mezi původní živočišné druhy. Lidé si často neuvědomují, že k obnově původní biologické rozmanitosti je potřeba nejen dát fauně a flóře prostor, ale i pokusit se navrátit původní obyvatele. „Někdy pro zjednodušení říkám, že chránit otevřenou krajinu bez velkých kopytníků je podobný nesmysl, jako chránit les a nemít v něm stromy,“ říká Dostál. Nejde ale jen o divoká zvířata, krajinu zde uzdravují nově vzniklými tůněmi zadržujícími vodu a navracením organické hmoty do půdy, což pomáhá v adaptaci na změny klimatu.
Návrat ohrožených rostlin díky koním
Prvními obyvateli současné milovické stepi byli divocí koně, jejichž stádo na čtyřicetihektarovou pastvinu umístili v roce 2015. Již po několika měsících proměnili divocí koně step tak, že se díky nim ohrožené rostliny vrátily i do míst, odkud je husté porosty travin dávno vytlačily. Po koních následovali zubři, kteří se sem přesunuli z polských rezervací. Ve volné přírodě byl tento druh člověkem vyhuben. Praturové žijící v Polsku bohužel vyhynuli roku 1627. V Milovicích si i s tímto problémem poradili a jejich zvířata jsou tak výsledkem takzvaného zpětného šlechtění, aby vzhledem i chováním odpovídala vyhubenému praturovi.