Kritické suroviny v centru pozornosti
Lithium, kobalt, nikl, měď či prvky vzácných zemin dnes představují základní stavební kameny moderní ekonomiky. Tyto suroviny jsou nezbytné pro výrobu baterií a akumulátorů v elektromobilech, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, například větrných turbín a fotovoltaických panelů, stejně jako pro fungování elektroniky, digitálních technologií a systémů umělé inteligence.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) může do roku 2040 globální poptávka po lithiu vzrůst více než čtyřicetkrát, po kobaltu dvacetkrát a po niklu patnáctkrát. Tento trend vytváří bezprecedentní tlak na těžební kapacity, životní prostředí i geopolitickou stabilitu.
Rizika současného lineárního modelu
Model „vytěž – vyrob – spotřebuj – vyhoď“, který dnes stále převládá, přináší řadu závažných důsledků. Těžba lithia například vyžaduje obrovské množství vody, což může v oblastech, jako jsou chilské solné pláně, vážně ohrozit místní ekosystémy. Zároveň je těžba i zpracování kritických kovů silně geopoliticky koncentrované – až 70 % světové produkce kobaltu pochází z Demokratické republiky Kongo a více než 60 % zpracování lithia a kobaltu probíhá v Číně. Taková koncentrace zvyšuje zranitelnost dodavatelských řetězců a závislost na několika klíčových regionech. Pokud se nepodaří změnit přístup, hrozí do roku 2030 nedostatek některých kovů, například niklu či kobaltu, což by mohlo zásadně zpomalit tempo energetické transformace.
Cirkulární ekonomika jako cesta ke změně
Cirkulární ekonomika nabízí udržitelnou alternativu, která umožňuje udržet kritické suroviny v oběhu a snížit tlak na primární těžbu. Nejde jen o recyklaci, ale o komplexní přístup zahrnující promyšlený (eko)design výrobků, nové obchodní modely a systémová řešení. Výrobky by měly být vyráběny tak, aby měly dlouhou životnost a byly snadno opravitelné a rozmontovatelné. Vznikají také modely typu „produkt jako služba“, které podporují zpětný odběr a repasování výrobků.
Recyklace sama o sobě má obrovský potenciál – například recyklace lithia spotřebuje zhruba o 75 % méně energie než jeho těžba. Měděný odpad by do roku 2035 mohl nahradit produkci dvaceti největších světových dolů a baterie po skončení životnosti v elektromobilech mohou být ještě 5 až 10 let využívány jako záložní zdroje energie. Důležitým směrem je i integrace elektromobilů do energetických sítí (tzv. vehicle-to-grid) a rozvoj infrastruktury pro sběr a zpracování odpadů obsahujících kritické kovy.
Ekonomický a společenský potenciál
Podle studie Ellen MacArthur Foundation by systematické uplatnění principů cirkulární ekonomiky mohlo do roku 2030 vytvořit až 10 milionů nových pracovních míst a přinést ekonomickou hodnotu přes 150 miliard dolarů ročně. Zároveň by recyklace mohla pokrýt až 30 % evropské poptávky po lithiu, kobaltu a niklu. Pro průmysl to znamená nejen ekologický přínos, ale i strategickou konkurenční výhodu – menší závislost na dovozech, stabilnější dodavatelské řetězce a menší citlivost na cenové výkyvy.
Česká republika a kritické suroviny
V českém kontextu hrají klíčovou roli především lithium, měď a wolfram. Významné ložisko lithia se nachází v Cínovci v Krušných horách, kde by mohlo podle odhadů být na 1,4 milionů tun lithia. Do budoucna by mohlo zásobovat výrobu baterií nejen pro český, ale i evropský automobilový průmysl. V souvislosti s elektromobilitou a obnovitelnými zdroji roste také spotřeba mědi, Česká republika však nemá vlastní významná naleziště a je tak závislá na dovozu. Wolfram je využíván v energetice, strojírenství i obranném průmyslu, přičemž hlavní dodávky přicházejí z Číny.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR proto klade důraz na posílení recyklačních kapacit a využívání domácích zdrojů tam, kde je to ekonomicky i environmentálně smysluplné. Cirkulární ekonomika přináší nejen ekologický, ale i ekonomický rozměr. Podle zmíněných studií může do roku 2030 v EU vzniknout až 10 milionů pracovních míst a hodnota recyklace a opětovného využití surovin může přesáhnout 150 miliard dolarů ročně. Pro Českou republiku to znamená jedinečnou příležitost propojit těžbu lithia, výrobu baterií a recyklační kapacity do jednoho strategického průmyslového řetězce.
Společně k odpovědnému využívání zdrojů
Kritické suroviny jsou základem moderních technologií, ale zároveň představují strategické, environmentální a geopolitické riziko. Evropská unie i Česká republika proto musí hledat způsoby, jak snížit svou závislost na dovozu, posílit domácí kapacity a přejít na cirkulární model hospodaření. Budoucnost nespočívá pouze v těžbě nových ložisek, ale v chytrém nakládání s tím, co už máme – v recyklaci, repasování a systémovém přístupu, který zajistí, že kritické suroviny zůstanou v oběhu co nejdéle.
Výhody cirkulární ekonomiky v číslech dle Ellen MacArthur Foundation:
- 10 milionů pracovních míst a ekonomická hodnota 150 miliard USD v roce 2030 (Světové ekonomické fórum, WEF)
- Recyklované lithium vyžaduje o 90 % méně energie než těžba nového lithia (Světové ekonomické fórum, WEF)
- Baterie s druhým životem prodlužují životnost o 5–10 let
- Do roku 2030 se očekává více než 11 milionů tun odpadu z baterií elektromobilů ročně, strategie cirkulární ekonomiky mohou odklonit velkou část tohoto odpadu ze skládek (IDTechEx, 2023)
- Získávání materiálů z baterií na konci životnosti může do roku 2040 pokrýt až 25–30 % evropské poptávky po lithiu, kobaltu a niklu (Evropská komise, 2023)
