Shrnutí
MS ve fotbale 2026 ukazuje, že ani absence nové masivní výstavby nezaručuje zelený turnaj. Rozšíření na 48 účastnických týmů a gigantické vzdálenosti generují rekordní emise, zatímco změna klimatu v podobě extrémních veder přímo ovlivňuje průběh zápasů a zdraví sportovců.
Kontinentální past: Když ekologii zabíjí doprava
Letošní šampionát, který hostí USA, Kanada a Mexiko, se zapsal do historie jako největší a z hlediska emisí nejnáročnější turnaj vůbec. Nezávislé analýzy odhadují, že turnaj vyprodukuje bezmála 8 až 9 milionů tun ekvivalentu CO₂, což je více než dvojnásobek oproti předchozímu mistrovství v Kataru. Ironií zůstává, že organizátoři dokázali eliminovat dopady stavební infrastruktury – zápasy se hrají na stávajících moderních stadionech, což tvoří pouhá 3 % z celkové stopy. Hlavním viníkem je tentokrát doprava.
Rozšíření formátu na 48 týmů a odehrání 104 zápasů v 16 městech rozesetých po celém kontinentu vyžaduje neustálé letecké přesuny. Cestování fanoušků a týmů tvoří téměř 88 % veškerých emisí turnaje. Přestože FIFA zavedla regionální zóny pro snížení nutnosti dálkových letů v základních skupinách, celková mobilita milionů diváků odhaluje systémový limit současného modelu. Bez radikální změny přístupu k samotnému formátu akcí nelze emise efektivně snížit.
Hra na hraně kolapsu: Extrémní vedra i kalendář
Vedle uhlíkové stopy čelí šampionát bezprostřednímu dopadu klimatické krize – extrémnímu horku a vysoké vlhkosti. Jak v rozhovoru pro Ekonews.cz uvádí Martin Šlapák, expert Tipsportu na udržitelnost, extrémní vedra od základů mění fotbal a nutí federace řešit mnohem víc než jen běžné pauzy na pití. Vysoké teploty nutí organizátory zavádět povinné tříminutové přestávky na hydrataci v každém poločase, protože lékaři varují před riziky pro hráče i diváky. Počasí tak nekompromisně diktuje tempo hry a ohrožuje bezpečnost na stadionech.
Environmentální dopady jsou však jen jednou stranou mince. Současný model obřích akcí naráží také na své sociální limity. Jak upozorňuje magazín Football Club ve svém komentáři, expanze turnaje na 48 týmů přináší o 40 zápasů více než v minulosti. Tento neustálý tlak na navyšování počtu utkání jde přímo na úkor zdraví samotných hráčů, kteří v extrémních klimatických podmínkách čelí enormní fyzické zátěži. Z fotbalu se stává přehuštěný spektákl, kde je honba za komerčním ziskem nadsazena všemu ostatnímu. Právě péče o lidský kapitál a zdraví sportovců přitom tvoří klíčový pilíř společenské odpovědnosti (ESG) ve sportovním sektoru.
„Udržitelnost ve sportu už nemůže stát na dílčích kompenzacích nebo marketingových sloganech, ale musí provázet fanouška od nákupu lístku až po odhození kelímku. Že to funguje, dokazuje stadion v Atlantě, který díky cirkulárnímu systému odkloní přes 90 % odpadu mimo skládky. Současné MS jasně ukazuje, že klimatická změna a fyzické limity hráčů už přímo mění pravidla hry. Pro sportovní organizace to znamená jediné: přestat vnímat udržitelnost jako náklad a začít ji používat jako strategický nástroj pro řízení rizik a budování dlouhodobé odolnosti,“ komentuje situaci Veronika Vojtová, členka Komise pro udržitelnost ČOV a konzultantka pro téma sportu v CIRA Advisory.
Společenský rozměr turnaje navíc otevírá debatu o odpovědnosti velkých sportovních asociací vůči komunitám v hostitelských městech. Tlak na lokální infrastrukturu, spotřebu zdrojů, či partnerství s fosilními giganty vyvolává oprávněnou kritiku veřejnosti. CIRA Advisory v tomto kontextu dlouhodobě prosazuje, aby sportovní subjekty i u nás v Česku přistupovaly k udržitelnosti systémově. Českým klubům a svazům pomáháme nastavit cirkulární provoz sportovišť, analyzovat data a skrze doprovodné programy aktivně zapojovat fanoušky, což přináší provozní úspory i důvěru partnerů.
Závěr: Hra v nastaveném čase
MS ve fotbale 2026 není absolutním selháním ani ekologickým triumfem. Je zrcadlem doby, ve které se globální sport nachází mezi touhou po neustálé expanzi a neúprosnými limity naší planety. Pokud má fotbal a sport obecně zůstat relevantní, musí se udržitelnost stát integrální součástí plánování od samého počátku, nikoliv pouhou náplastí na obří uhlíkovou stopu.
