14.5.2026 Monika Ticháčková 5 minuty čtení

Měsíc pod Loopou: Shrnutí nejdůležitějších událostí za duben

Svět udržitelnosti přináší mnoho trendů a klíčových momentů, které formují naši budoucnost. Neztrácejte přehled o tom nejzásadnějším, od dění z domova po globální úroveň. Přinášíme vám pět klíčových zpráv za uplynulý měsíc, které by vám v žádném případě neměly uniknout.

Měsíc pod Loopou: Shrnutí nejdůležitějších událostí za duben

Měsíc pod Loopou: Shrnutí nejdůležitějších událostí za duben
Zdroj: Canva

Česko spustilo renovační pasy, které mají domácnostem ukázat cestu k energetickým úsporám

Ministerstvo životního prostředí v dubnu představilo nový systém energetických poradců a tzv. renovační pasy v programu Nová zelená úsporám. Renovační pas má majitelům rodinných a bytových domů ukázat, jaké možnosti energetických úspor jejich konkrétní budova nabízí a v jakém pořadí dává smysl jednotlivá opatření realizovat. Oprávnění energetičtí poradci měli od 30. dubna 2026 získat přístup do nové aplikace, ve které budou renovační pasy zpracovávat. Domácnosti ohrožené energetickou chudobou mají renovační pas získat zdarma, ostatním stát přispěje 3 000 Kč u rodinného domu a 5 000 Kč u bytového domu.

Obce získají 300 milionů korun na dětské skupiny

Ministerstvo práce a sociálních věcí v dubnu vyhlásilo výzvu č. 90 z Operačního programu Zaměstnanost plus, která má obcím pomoci se zajištěním péče o tříleté děti nepřijaté do mateřské školy. Na vznik a provoz dětských skupin je připraveno 300 milionů korun.

Výzva reaguje na novou zákonnou povinnost obcí zajistit od roku 2026 místo pro děti, které se nedostanou do mateřské školy. Dětské skupiny tak mohou být jedním z praktických nástrojů, jak obcím pomoci rozšířit kapacity předškolní péče bez nutnosti spoléhat jen na mateřské školy. Podpora má zároveň širší sociální rozměr. Dostupnější péče o malé děti může rodičům usnadnit návrat do práce nebo studia, posílit služby v menších obcích a zvýšit jejich atraktivitu pro mladé rodiny. Příjem žádostí má být otevřen do června 2026.

EU připravuje Circular Economy Act, který má z cirkularity udělat součást průmyslové strategie

Evropská komise 30. dubna uspořádala jednání se stakeholdery k připravovanému Circular Economy Act. Cílem bylo získat podněty pro nový evropský rámec cirkulární ekonomiky, který má zlepšit podmínky pro využívání sekundárních surovin a posílit jejich roli v evropské ekonomice. Téma je důležité, protože cirkulární ekonomika se v EU stále více posouvá od klasické debaty o odpadech a recyklaci k otázce konkurenceschopnosti, surovinové bezpečnosti a odolnosti průmyslu. Připravovaný akt má pomoci vytvořit lepší podmínky pro trh se sekundárními surovinami a podpořit jejich využívání v praxi. Evropská komise dlouhodobě upozorňuje, že cirkularita může snížit závislost Evropy na primárních surovinách, omezit environmentální dopady výroby a současně podpořit inovace v průmyslu.

ESG ratingy pod dohledem: nová pravidla v EU vstupují do hry

Od dubna 2026 platí povinnost, aby každý členský stát EU jmenoval příslušný orgán dohledu nad poskytovateli ESG ratingu. Vyplývá to z nařízení EU 2024/3005 o transparentnosti a integritě ESG ratingových aktivit, přijatého v listopadu 2024. Nová pravidla reagují na dlouhodobou kritiku, že ESG hodnocení jsou nepřehledná, nekonzistentní a náchylná ke greenwashingu (různé agentury mohou pro stejnou firmu vydávat zásadně odlišné výsledky). Nařízení zavádí požadavky na transparentnost metodiky, registraci poskytovatelů a oddělení ratingové činnosti od poradenství. Regulace dopadá i na české firmy: pokud využívají ESG ratingy jako součást investičního rozhodování nebo komunikace se stakeholdery, musí se ujistit, že jejich poskytovatelé jsou v souladu s novými pravidly. Jde o další krok k tomu, aby se ESG data stala spolehlivým pilířem finančního systému, a ne jen marketingovým nástrojem.

57 zemí jednalo v Kolumbii o odklonu od fosilních paliv

Guardian informoval o průlomovém klimatickém setkání v kolumbijské Santa Martě, kde se téměř 60 zemí zaměřilo přímo na otázku, jak postupně ukončit výrobu a využívání fosilních paliv. Na rozdíl od běžných klimatických summitů, kde se často řeší hlavně emisní cíle, se zde debata soustředila na konkrétní cesty odklonu od uhlí, ropy a plynu a to včetně plánů pro jednotlivé státy, financování transformace a omezení závislosti ekonomik na příjmech z fosilních paliv. Setkání ukázalo důležitý posun v klimatické diplomacii. Účastníci se podle Guardianu soustředili hlavně na praktické otázky: jak má vypadat plán odklonu od fosilních paliv, jak řešit zadlužení zemí globálního Jihu, jak chránit práva původních obyvatel nebo jak odstranit právní překážky, které státům komplikují ambicióznější klimatickou politiku. Další konference se má konat v roce 2027 v Tuvalu a má navázat konkrétnějšími návrhy.