Reakcí na intenzivní politické i ekonomické debaty o konkurenceschopnosti evropského byznysu je legislativní balíček EU s názvem Omnibus I. Tento soubor opatření přináší do přijatých pravidel zásadní zjednodušení a zpřesnění. Cíl je jasný: snížit administrativní zátěž a zamezit nepřiměřeným dopadům na dodavatelské řetězce, aniž by se unie vzdala samotné myšlenkyodpovědného podnikání.
Klíčovým věcným pilířem celého balíčku je nová směrnice (EU) 2026/470 (tzv. Omnibus směrnice), která mění nejen CSDDD, ale i auditorskou, účetní a reportovací směrnici CSRD. Pro firmy přináší vítané změny v oblasti reportingu i samotného výkonu náležité péče.
Nové prahové hodnoty: Povinnosti dopadnou jen na ty největší
Jednou z nejzásadnějších úprav, kterou Omnibus směrnice přináší, je radikální zvýšení prahových hodnot. Záběr, který regulace CSDDD původně měla, se tak fakticky zužuje pouze na ty největší hráče na trhu:
- Společnosti z EU: Povinnosti nově vznikají pouze firmám, které mají v průměru více než 5 000 zaměstnanců a zároveň jejich čistý celosvětový obrat přesahuje 1,5 miliardy EUR.
- Mateřské společnosti: Tyto limity se aplikují i na mateřské firmy, které daných hodnot dosahují na základě konsolidované účetní závěrky.
- Firmy ze třetích zemí: Pro společnosti mimo EU platí zrcadlově nastavená hranice obratu realizovaného v EU, přičemž počet zaměstnanců u nich není rozhodující.
- Franšízové a licenční modely: Specifická pravidla platí pro sítě se společnou identitou a obchodní koncepcí. Povinnost náležité péče pro ně vzniká, pokud licenční poplatky v EU přesáhnou 75 milionů EUR a čistý celosvětový obrat bude vyšší než 275 milionů EUR.
Dvoustupňová analýza rizik a stopka pro klimatické plány
Výraznou proměnou prošel způsob, jakým mají firmy identifikovat negativní dopady ve svém provozu a u obchodních partnerů. Nově se zavádí dvoustupňový proces, v němž hraje klíčovou roli analýza ESG rizik:
- Orientační šetření: Firma nejprve provede základní analýzu rizik pouze na základě přiměřeně dostupných informací.
- Hloubkové posouzení: Teprve na základě výsledků prvního kroku se zaměří na detailní prověřování oblastí, kde jsou negativní dopady nejpravděpodobnější a nejzávažnější.
Směrnice zároveň staví legislativní hráz proti neúměrnému zahlcování dodavatelů dotazníky. Od obchodních partnerů lze vyžadovat informace pouze tehdy, jsou-li nezbytné. U partnerů s méně než 5 000 zaměstnanci navíc platí, že data lze žádat jen v případě, kdy je nelze rozumně získat jiným způsobem.
Zásadním škrtem je pak úplné zrušení povinnosti vytvářet klimatické transformační plány. Původní úprava nutila firmy detailně plánovat dekarbonizaci a investice pro dosažení cílů pařížské dohody. Omnibus směrnice tato ustanovení ruší s odůvodněním, že byla nepřiměřená a vedla k právní nejistotě. Zvolňuje se také frekvence pravidelného monitoringu – z původního každoročního přezkumu se interval prodlužuje na nejméně jednou za 5 let.
Mírnější režim při problémech v řetězci a nižší pokuty
Pokud firma u svého obchodního partnera objeví negativní dopady, které se nedaří zmírnit mírnějšími prostředky, nemá již povinnost s ním bez zbytečného odkladu ukončit vztah. Nově postačí zdržet se navazování nových kontraktů, nerozšiřovat ty současné, případně spolupráci pozastavit.
Společnost může posílit svůj preventivní plán, a pokud lze rozumně očekávat jeho účinnost, může s partnerem spolupracovat dál. Směrnice navíc zavádí tzv. test proporcionality: pokud by pozastavení vztahu způsobilo ještě horší dopady než samotný problém, firma v něm může pokračovat.
Úlevu přináší i pohled do sankčního registru. Horní hranice pokut se snižuje z původních 5 % na 3 % čistého celosvětového obratu. Obrat navíc nemá sloužit jako automatická výpočtová základna, ale pouze jako jeden z faktorů pro určení výše trestu. Občanskoprávní odpovědnost za škody se řídí vnitrostátním právem, které musí garantovat plné odškodnění, nikoliv však represivní či likvidační částky.
Jaký je nový časový harmonogram?
Kvůli probíhajícím legislativním změnám došlo k posunu termínů. Členské státy musí změny transponovat do svého vnitrostátního práva do 26. července 2028. Očekává se, že upravený režim CSDDD začne pro všechny dotčené společnosti platit od 26. července 2029.
„Omnibus směrnice nepředstavuje oslabení evropské iniciativy udržitelnosti, ale spíše její méně zatěžující implementaci, která má zajistit, aby povinnosti náležité péče byly pro společnosti proveditelné a zároveň efektivní,“ shrnuje podstatu změn Jakub Málek, managing partner advokátní kanceláře Peyton Legal.
Co z toho plyne pro korporátní praxi?
Ačkoliv novinky přinášejí byznysu značnou úlevu, základní koncepce povinné náležité péče zůstává pevně na svém místě. Firmy by měly získaný čas využít především k tomu, aby si zanalizovaly, zda po zvýšení prahových hodnot pod pravidla stále spadají. Pokud již s přípravami začaly, měly by pokračovat v systematickém nastavování interních politik, kodexů chování a smluvních mechanismů pro komplexní řízení ESG agendy. Otázky odpovědnosti v hodnotových řetězcích totiž budou i nadále hrát zásadní roli, nejen kvůli zákonům, ale i kvůli reputaci, možnostem zeleného financování a vztahům s investory.
