Inovace

Inovace jsou obecně považovány za důležitý nástroj pro udržitelný rozvoj tím, že hledají nové způsoby, jak zlepšit využívání zdrojů, minimalizovat negativní dopady na životní prostředí a podpořit sociální odpovědnost. Česko má vlastní Inovační strategii s heslem “The Country for the Future”. Víte, že loni skončila Česká republika v hodnocení Globálního inovačního indexu (GII) na 31. místě?

Inovace

Global Innovation Index

Podle Globálního inovačního indexu 2024 patří mezi nejinovativnější země světa Švýcarsko, Švédsko, USA, Velká Británie, Singapur, Finsko, Nizozemsko, Německo, Dánsko a Jižní Korea. Česko se umístilo na 31. místě a pohoršilo si pozici od roku 2020, když se umístilo v TOP 25 inovačních zemích. Mezi inovačními a technologickými clustry ovšem vede Asie: pořadí vévodí Tokyo-Yokohama (Japonsko), Shenzhen-Hong Kong-Guangzhou (Čína), Peking (Čína), Soul (Jižní Korea) a Šanghaj-Suzhou (Čína).

Cíle politiky Evropské unie v oblasti inovací

Evropská unie si ve své Strategii pro výzkum a inovace 2020-2024 vytyčila 6 klíčových cílů:

  1. životní prostředí a klima (budování bezemisní ekonomiky),
  2. digitální budoucnost (celá digitální dekáda),
  3. pracovní příležitosti a ekonomika (koncept Průmyslu 5.0),
  4. ochrana obyvatel a hodnot (zdraví),
  5. Evropa ve světě (posilování role globálního leadera),
  6. demokracie a práva (dezinformace, vláda práva, rovnost).

Inovační strategie České republiky 2019–2030

Česko má vlastní strategii věnovanou inovacím. Jde o strategický rámcový plán, který nastavuje politiku v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Cíle Inovační strategie ČR 2019-2030 je, aby se Česká republika zařadila mezi nejinovativnější země Evropy. Skládá se z devíti oblastí, mezi které patří:

  • Financování a hodnocení výzkumu a vývoje
  • Inovační a výzkumná centra
  • Národní start-up a spin-off prostředí
  • Polytechnické vzdělávání
  • Digitalizace
  • Mobilita a stavební prostředí
  • Ochrana duševního vlastnictví
  • Chytré investice
  • Chytrý marketing

Financování inovativních projektů

Financovat zajímavé inovativní firemní projekty pomáhají různé dotační programy. Firmy mohou žádat o dotaci na vývoj nových produktů a výrobních procesů, které jsou dlouhodobě udržitelné. Podporované jsou projekty průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje, projekty spolupráce s univerzitou či výzkumnou organizací nebo projekty vývoje v ICT. Je možné sledovat výzvy Agentury pro podnikání a inovace (API), Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), projekty TAČR (TREND/TWIST, THÉTA 2, PROSTŘEDÍ PRO ŽIVOT 2, DOPRAVA 2030, PRODEF), Technologická inkubace CzechInvest nebo mezinárodní výzvy (např. SIGMA, Delta 2, Kappa, ERA-MIN, CHIST-ERA, M-ERA.NET, QuantERA, Clean Energy Transitions, Water4All, EnerDigit, Driving Urban Transitions).

Rozhovor s Lukášem Sedláčkem, zakladatelem Týdne inovací

Lukáš Sedláček říká, že bychom si měli brát jen to, co skutečně potřebujeme, a nebyznysovým způsobem popisuje své vnímání udržitelnosti. Podle něho bychom neměli brát udržitelnost jako něco nařízeného, ale jako něco, čeho chceme být součástí i díky naší kreativitě.

3D tisk ve stavebnictví: Příležitosti a výzvy z pohledu udržitelnosti

3D tisk se stává důležitým tématem také pro stavebnictví. V současnosti se experimentuje s využitím 3D tisku přímo na stavbě. Příkladem je stavba experimentálního domu Prvok či projekt Modřanský Cukrovar. Může být přínosem mimo jiné z důvodu snížení spotřeby materiálu a emisí spojených s dopravou materiálů na místo stavby.

Modrozelená infrastruktura přináší do měst více zeleně a příjemnější klima

Modrozelená infrastruktura se stává klíčovým pojmem a inovací v urbanistickém plánování. Tato koncepce spojuje zelené (rostlinné) a modré (vodní) prvky v městském prostředí, jako jsou stromy, parky, vodní plochy, zelené střechy a stěny. Cílem je vytvořit odolnější, zdravější a příjemnější města pro život, která budou také reagovat na zvyšující se teploty.

Budoucnost energetiky je flexibilní aneb Jak na agregaci flexibility v Česku

Agregace flexibility umožňuje skládat části výroby a spotřeby energie tak, aby vytvářely udržitelnější a spolehlivější energetický ekosystém. Agregace flexibility dále přináší efektivnější využití nestálých obnovitelných zdrojů, jako jsou solární a větrné elektrárny, ale třeba také bioplynové stanice nebo kogenerační jednotky.

Reverzní logistika a její důležité místo v cirkulárním hospodářství

Reverzní logistika znamená pohyb zboží a materiálů zpět k maloobchodníkům nebo výrobcům. Díky reverzní logistice je možné zaměřit se na opravy, repasování či recyklaci, aby kvalitní a využitelné materiály nekončily ve spalovně, nebo na skládce.