Jak využít cirkulární ekonomiku pro dekarbonizaci evropského průmyslu? Důležité odpovědi nám dala účast na mezinárodní edukační kampani Circular Week. Do již 6. ročníku této iniciativy se letos zapojil i INCIEN společně se členy Českého a Slovenského cirkulárního hotspotu. Formou mezinárodního webináře představili své nejnovější projekty s významným dopadem na dekarbonizaci průmyslu nejen v českém a slovenském prostředí, ale také na evropské úrovni.
O činnosti Českého cirkulárního hotspotu jsme na Společně udržitelně psali již v jiném článku. Zakladatelem této platformy pro rozvoj cirkulární ekonomiky je český Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN). Mezi členy patří i Komerční banka, která ze své pozice nabízí znalosti z oboru udržitelného financování.
V rámci události Circular Week 2023 představili členové Českého a Slovenského cirkulárního hotspotu své aktuální projekty zaměřené na dekarbonizaci průmyslu. INCIEN přichází s důležitou novou studií, která řeší, jak pomocí cirkulární ekonomiky dekarbonizovat emisně nejnáročnější odvětví evropského průmyslu. Praktické ukázky projektů dekarbonizace v sektoru stavebnictví představily firmy Skanska a Danucem.
Nová studie INCIEN nabízí návody k dekarbonizaci českého průmyslu
Ben Hague, vedoucí výzkumu v INCIEN, představil klíčové výsledky nové studie o dekarbonizaci českého průmyslu. Studie poskytne českým firmám i veřejné správě konkrétní data a priority, jak snižovat emise v uhlíkově náročných průmyslových odvětvích, a to v ocelářství, cementářství, výrobě plastů, stavebnictví a automotive.
„V nové studii mimo jiné analyzujeme konkrétní cirkulární nebo materiálová opatření pro dekarbonizaci těchto odvětví, například výrobu druhotné oceli cestou elektrických obloukových pecí, snížení slínkového faktoru v cementu a betonu (hlavní složka cementu, pozn. autora článku) a další,” uvádí Hague.
Doplňuje, že pro dekarbonizaci těchto odvětví sehrají klíčovou roli právě materiálová řešení. „Například až 90 % uhlíkové stopy betonu pochází ze slínku. Ve studii proto mapujeme materiálové alternativy slínku či samotného cementu pro výrobu betonu,” uzavírá Ben Hague.
Podobné příklady konkrétních prioritních řešení ze všech uvedených odvětví se objeví v nové studii, která je podpořena European Climate Foundation a naváže na úvodní přehledovou studii INCIEN s názvem Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci průmyslu a od listopadu bude volně dostupná mezi publikacemi organizace INCIEN.
Představení celé studie a konkrétní příklady praxe můžete zhlédnout také v tomto videu:
Skanska a její “remolice” budovy Merkuria
Martin Zemánek, projektový manažer Komerčního developmentu Skanska, obchodní jednotky v České republice, představil v českém prostředí unikátní projekt – postupnou a šetrnou demolici administrativní budovy Merkuria v pražských Holešovicích: „V tomto projektu jsme se cítili jako průkopníci a dobrovolníci zároveň. Dobrovolníci proto, že většina z toho, co jsme dělali, bylo nad rámec současné odpadové legislativy. Zároveň nás překvapilo, jak náročné to bylo z hlediska interní logistiky.”
Martin Zemánek vysvětluje, že většina demontovaného materiálu musela být skladována přímo v prostorách demolované budovy Merkuria, přičemž se Skanska průběžně snažila najít odběratele pro tento materiál, aby se takto předešlo vzniku odpadu. O celém procesu “remolice” si můžete poslechnout více například v podcastu LOOPA o udržitelnosti v českém byznysu – epizoda Merkuria – demolice jako z jiné planety.
Budova Mercuria, Zdroj: Skanska
Dekarbonizace výroby cementu v podání Danucemu
Přední evropský výrobce stavebních materiálů, společnost Danucem, představil své ambiciózní projekty v oblasti snižování množství emisí CO₂. Ve svých cementárnách na Slovensku dekarbonizuje výrobu například omezováním používání fosilních paliv a jejich nahrazováním alternativními palivy. Při výrobě cementu rovněž využívá alternativní suroviny, které mají nižší uhlíkovou stopu.
Robert Polc z Danucem uvedl, že tyto finančně náročné projekty v celkové hodnotě přibližně 50 milionů eur probíhají s dotační podporou fondů EU ve výši 33 %. Jedná se však o následnou podporu, kterou firma získá až po realizaci investic.
