Fakt, že se klima mění a teplota na planetě zvyšuje, víme už dlouho. Zároveň víme, že toto téma nejde oddělit od udržitelného rozvoje, protože jdou ruku v ruce. Adaptovat se na negativní dopady změny klimatu a zmírňovat tyto dopady bude možné jen zvolením udržitelných řešení, která neohrozí budoucí rozvoj.
První krůčky v ochraně klimatu
První světová klimatická konference se konala v roce 1979 v Ženevě, kde vědci řešili, jaký vliv má klimatická změna na člověka. Deklarace přijatá na této konferenci apelovala na světové státníky, aby zabránili takovým lidským aktivitám, které změnu klimatu způsobují. Během osmdesátých let pak probíhaly další konference, jejichž cílem byl apel na státníky a výzvy ke konkrétním aktivitám. V roce 1988 byl založen Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), který o dva roky později vydal svou první zprávu jako základ pro budoucí vyjednávání o klimatické smlouvě.
V roce 1992 byla v Riu de Janeiru přijata Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC). Poskytuje rámec pro mezinárodní vyjednávání o řešení problémů spojených s probíhající změnou klimatu, jako je snižování emisí skleníkových plynů, vyrovnávání se s negativními dopady změny klimatu i finanční a technologickou podporu rozvojovým zemím.
Konference se konala přesně 20 let od přijetí Stockholmské deklarace o životním prostředí. Zároveň státníci schválili Úmluvu o biologické rozmanitosti a Deklaraci o principech zacházení k lesům a Agendu 21 o životním prostředí a rozvoji.
Jak pojmout vzdělávání o klimatu interaktivně? Vyzkoušejte tyto 3 tipy.
Konference smluvních stran (COP) a přelomové dohody
V roce 1995 se v Berlíně konala první COP konference. V roce 1992 byl přijat Kjótský protokol, kde se ratifikující státy zavázaly naplňovat Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu a snížit emise skleníkových plynů o 5,2 % oproti období 1990. V roce 2010 se na COP16 v Cancúnu státy shodly na vzniku Zeleného klimatického fondu pro financování méně rozvinutých zemí, které nemají tak velký vliv na změnu klimatu jako země rozvinuté.
Přelomová byla také Pařížská dohoda přijatá na COP21, navazující na Kjótský protokol. V této závazné dohodě 195 signatářských států stanovilo cíl udržet oteplení Země pod 2 °C a snažit se dosáhnout úrovně 1,5 °C oproti předindustriální úrovni. Emise skleníkových plynů pak musí do roku 2030 klesnout o 43 %. Poslední (šestá) hodnoticí zpráva IPCC loni uvedla, že Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 °C oproti už v příštím desetiletí a že současné aktivity jsou nedostatečné.
Veškeré mezinárodní úsilí a vědecké důkazy narážejí na politickou (ne)ochotu přijímat nepopulární řešení a zájmy těch, kteří na dekarbonizaci průmyslu ztratí byznys. To mimo jiné ukazují každoroční konference COP a jen pomalý posun směrem dopředu.
