CBAM – zkrácené označení pro nový mechanismus emisních poplatků spojených s dovozem určených druhů zboží ze zemí mimo Evropské unie. Evropské nařízení o uhlíkovém vyrovnání na hranicích (CBAM) vstoupilo v platnost v květnu. Cílem regulace je zabránit firmám v obcházení přísných emisních limitů EU. CBAM si posvítí na tzv. úniky uhlíku, tedy praxi, kdy firmy přesouvají znečišťující výrobu do třetích zemí s méně přísnými klimatickými politikami. První povinnosti plynoucí z CBAM dopadnou na firmy, které obchodují s vymezenými typy produktů, už v říjnu tohoto roku.
CBAM – regulace, která sahá za hranice EU
Oficiální název, pod nímž můžete CBAM nařízení dohledat, je Nařízení č. 2023/956, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. I když se hovorově CBAM označuje jako clo, nejde o klasické clo na dovoz, ale spíše o nadstavbu systému emisních povolenek (ETS). Nařízení je tak dalším nástrojem, který má pomoci EU k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050.
Vedlejším efektem CBAM bude také čistší průmysl v zemích mimo EU, kde aktuálně převládají mnohem shovívavější politiky v oblasti životního prostředí a klimatu. V důsledku tohoto kontrastu dochází k tzv. „únikům uhlíku“ (carbon leakages), což je praxe, kdy firmy se sídlem v EU přesouvají svou produkci s vysokými emisemi uhlíku do třetích zemí s méně přísnými regulacemi.
K únikům uhlíku CBAM řadí také dovoz výrobků ze třetích zemí, kde jsou vyrobené s vyššími emisemi a je riziko, že by mohly nahradit podobné výrobky z EU, jejichž výroba je naopak spojena s nižšími emisemi skleníkových plynů. Tady je cílem EU zajistit, aby domácí výrobci nebyli dlouhodobě znevýhodněni oproti importérům, kteří vyrábějí produkty v zemích s nižšími nároky na emise skleníkových plynů.
Podívejte se na webinář, jak snížit uhlíkovou stopu skrze energetická řešení.
Jakých výrobků se CBAM dotkne?
V zásadě se má CBAM vztahovat na dovoz zboží ze všech zemí mimo EU. Ve své první fázi se však CBAM zaměří pouze na ty druhy zboží, u kterých je největší riziko úniku uhlíku – cement, železo a ocel, hliník, umělá hnojiva, vodík, elektřina. Po úplném zavedení mechanismu do praxe (předpokládá se rok 2026) bude CBAM fungovat následovně:
- dovozci výše uvedeného zboží z EU budou muset každý rok deklarovat množství zboží dovezeného do EU a množství uhlíku, které vzniklo jejich výrobou (tzv. deklarace embodied carbon),
- poté vydají odpovídající počet certifikátů CBAM,
- za vydané CBAM certifikáty musí uhradit sumu vypočtenou dle průměrné ceny emisních povolenek (ETS) v eurech za tunu emitovaného CO2.
Časová osa regulací CBAM
Nařízení CBAM oficiálně vstoupilo v platnost v květnu 2023. Nicméně v praxi se začne aplikovat od října 2023, přičemž se jedná o přechodné období, které bude trvat až do roku 2026. Dle aktuálních informací z oficiálních stránek Evropské komise během tohoto přechodného období nebudou platit pravidla CBAM v plném rozsahu.
Například firmy budou mít povinnost reportovat emise, ale nebudou muset platit za uhlík spojený s výrobou tohoto importovaného zboží. Soubor pravidel a požadavků na vykazování emisí v rámci systému CBAM bude postupně upřesněn v prováděcích aktech, který přijme Evropská komise po konzultaci s výborem CBAM složeným z odborníků z členských států EU a na základě zpětné vazby z praxe fungování celého systému.
